Karel Barták: USA versus Írán. Evropa nehraje žádnou roli
Krvavá lázeň, kterou od neděle servírují v Íránu Spojené státy a Izrael, vyvolává v Evropě celou řadu nepříjemných pocitů. Rozporuplných, a navíc protivných i tím, že Donald Trump svůj postup s evropskými spojenci nekoordinoval, ani se neptal na jejich názor. Neporadil se ostatně ani s vlastním Kongresem. Jeho vojenská operace je jednoznačně hrubým a svévolným porušením mezinárodního práva.
Čtěte také
A to je první příčina evropské nevolnosti. Žádný z lídrů „sedmadvacítky“ nedokázal říct, že napadení svrchované země není v souladu s mezinárodním právem, i když jde o fyzickou likvidaci odporných diktátorů.
Nikdo nepoukázal na to, že k ospravedlnění válečné operace, vysvětlené jako reakce na bezprostřední ohrožení, nestačí vzdálená hrozba, že si země jako Írán pořídí jadernou zbraň a balistické rakety.
OSN není slyšet
Německý kancléř Friedrich Merz to ostatně vysvětlil docela upřímně. „Klasifikace této akce podle mezinárodního práva bude mít jen malý účinek,“ vyložil a usoudil, že takové úvahy nikam nevedou. Německo bude podle něj hodnotit situaci střízlivě, nenechá se však svazovat „abstraktními právními argumenty“.
Čtěte také
Přiznal tak, že rodící se geopolitický pořádek včetně bezohledného použití síly váží dnes víc než mezinárodněprávní úvahy opřené o systém Spojených národů – které v tomto konfliktu nejsou slyšet už ani trochu.
Evropské vlády si dávají na druhé straně dobrý pozor, aby americký podnik nechválily, nebo aby dokonce vyvolávaly dojem podpory. Británie po počátečním odporu dala sice k dispozici své základny v Indickém oceánu, dál však nejde a nepůjde.
Nikomu se nechce přidávat ke krkolomnému dobrodružství, kterému velí americký prezident a izraelský premiér hledaný mezinárodním trestním soudem. Podpora této válce nikomu domácí politické body nepřinese.
Trump neví, čeho chce dosáhnout
Na druhé straně je zde ovšem íránský režim, ohavný, krutý a nelítostný, který neváhá obětovat vlastní obyvatelstvo, aby se udržel u moci, jak ukázaly krvavé zásahy proti lednovým demonstracím.
Čtěte také
Režim, který po desetiletí podporuje terorismus na Blízkém východě a dál ve světě a patří k nejbližším spojencům Kremlu v jeho ukrajinské agresi, včetně dodávek zbraní, které pozabíjely tisíce lidí.
Evropské demokracie ho nemohou nikterak podporovat; zároveň však nemohou jít tak daleko, aby tleskaly jeho násilnému odstranění.
Donald Trump sice vyzývá Íránce, aby se chopili příležitosti, svrhli vládu molláhů a ujali se moci, jak to však mají udělat? Sám Trump nepochybně neví, čeho chce v Íránu dosáhnout. Všechny scénáře jsou v tuto chvíli možné, včetně chaosu a občanské války.
Strach z bezvýznamnosti
Evropané budou vyčkávat, nic jiného dělat nemohou. Trochu se připravovat na budoucnost – do Evropského parlamentu chtějí pozvat zástupce exilové opozice včetně syna šáha Rezy Pahlavího, svrženého islamisty v roce 1979.
Jinak se snaží z oblasti Blízkého východu repatriovat desetitisíce svých občanů, připravují se na možnou migrační vlnu, způsobenou výbuchem násilí vyvolaným americkým útokem, spekulují o cenách ropy a zemního plynu či důsledcích uzavření Hormuzského průlivu.
Tato válka se děje bez nich, bez jejich souhlasu či přičinění. Nezmohou se ani na souhlas, ani na odsouzení; mají strach z vlastní nejednoty a bezvýznamnosti, a také z nálad washingtonského „šerifa“. Odtud ta zmíněná nevolnost, která hned tak nepomine.
Autor je komentátor Info.cz a bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Doplnění ke komentáři Karla Bartáka: Proti útoku na Írán se 4. března postavil španělský premiér Pedro Sánchez v reakci na výhružky prezidenta Trumpa obchodními sankcemi. Podle Sáncheze jeho země odmítá válku proti Íránu i tamní teokratický režim, trvá ale na dodržování mezinárodního práva. Vyzvala proto všechny zúčastněné strany k zastavení bojů. Španělsko čelilo kritice amerického premiéra Donalda Trumpa za to, že odmítlo poskytnout Spojeným státům základny na svém území pro přípravu úderů proti Íránu.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
