Petr Holub: Zachovejte klid, brexit se blíží
Obě velké britské strany přežily svůj sjezd bez velkých otřesů a nic na tom nezměnilo ani drama spojené s brexitem.
To slibuje, že se celý problém podaří vyřešit pouze s využitím civilizovaných nástrojů diplomacie a že mezi Evropskou unií a Velkou Británií nedojde k otevřené roztržce. A to i přesto, že rozchod nebude bezbolestný ani pro jednu z obou stran, a i když emoce zachvátily nejen ostrovní království.
Lukáš Kovanda: Deset let od krize. Trump i brexit jsou jejími dětmi
Před deseti lety udeřila finanční krize. 15. září 2008 zkrachovala americká investiční banka Lehman Brothers.
Také v Česku má brexit přívržence i odpůrce a víc jsou paradoxně slyšet jeho příznivci, kteří probíhající spor chtějí využít k útokům na Evropskou unii, jejíž je Česká republika členem. Proto si musí i tuzemská veřejnost vyjasnit pozici, kterou chce v tomto případě zastávat.
Brexit je skutečně historická událost, která se dotýká základů světového řádu, tedy podmínek mezinárodního obchodu. Evropská unie je celní unií, jejíž součástí je prozatím i Velká Británie. Britové v referendu rozhodli, že chtějí z celní unie vystoupit, protože nechtějí nadále dodržovat pravidla volného pochybu osob.
To samo o sobě je sporné, ovšem nabízí se dvě možnosti řešení. Prvním je odchod z celní unie, avšak setrvání v zóně volného obchodu, kterou s Evropou sdílí Norsko, Island a Lichtenštejnsko. Ovšem v takovém případě je nutné, aby Britové stejně jako Norové průběžně akceptovali evropské směrnice, které tuto zónu definují, aniž by do jejich obsahu mohli mluvit. Tento model není pro Brity přijatelný.
Brexit a nacionální emoce
Vedle toho je možné uzavřít obchodní dohodu, jakou má Evropa s Kanadou a je známá pod zkratkou CETA. To je ovšem drsné řešení, kterému se také říká tvrdý brexit. Znamená totiž, že výměna zboží probíhá podle určitých pravidel a především, každý dovoz a vývoz podléhá clům, která se mohou maximálně omezit. To by znamenalo značný hospodářský otřes pro Británii, ale také pro tu část evropského průmyslu, která do Británie vyváží.
Filip Nerad: EU a Británie nad propastí nedohody
Evropská unie a Británie vstupují do rozhodujícího měsíce pro dohodu na brexitu. Na jeho začátku přitom vše ukazuje na to, že je pravděpodobnější, že se na podobě rozchodu a budoucích vztahů nedohodnou.
Proto britská premiérka Theresa Mayová prosazuje takzvaný měkký brexit. Ten předpokládá, že Británie zůstane v zóně volného obchodu, pokud jde o obchod se zbožím, nebude však akceptovat pravidla o volném pohybu osob, a také služby bude regulovat bez ohledu na Brusel.
Právě ve službách je kámen úrazu. Evropský vyjednavač Michel Barnier upozorňuje, že tak to nemůže fungovat. Služby vytvářejí značnou část hodnoty zboží, a pokud budou britské služby regulovány jinak než evropské, například budou zatíženy jinou daní, pak mohou získat nepřípustnou konkurenční výhodu. S tím nejsou srozuměni především skandinávští členové Evropské unie. Nabízí se tedy jediné řešení, tím je tvrdý brexit a rozhodnout se o něm má nejpozději v listopadu.
Debata o brexitu je emotivní a zvláště radikálnější ostrovní politici obviňují bruselské vyjednavače, že je chtějí za odchod z unie potrestat. Ve skutečnosti jde o zásadní problém mezinárodního obchodu a obecně mezinárodního pořádku, který je možné řešit pouze s využitím prostředků zdravého rozumu – pokud tedy platí, že žijeme v civilizovaném světě.
Brexit nebude příjemný, mnohem víc však zneklidňuje pochybnost, že se rozumný rozměr euro-britských vztahů ztratí v nacionálních emocích.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
