Petr Holub: Vysoká zaměstnanost – první krok k revoluci
Tuzemská zaměstnanost dosáhla v červenci historického rekordu a téměř pokořila hranici 76 procent. Tak velký podíl lidí ve věku 15 až 65 let nepracoval nikdy od pádu komunismu, ani počátkem 90. let, ani během následujících konjunktur.
Vysoká zaměstnanost na úrovni více než tří čtvrtin obyvatelstva v produktivním věku není v Evropě úplnou zvláštností, stejně nebo ještě lépe na tom je zhruba deset dalších států, přesto se v těchto zemích na zaměstnanosti ve velké míře podílejí částečné úvazky. Obvykle je využívá čtvrtina všech pracovníků, proti tomu má v Česku zkrácený úvazek jen každý dvacátý zaměstnanec. Pokud jde o plné úvazky, jsou Češi evropskými přeborníky.
Čtěte také
Tak vysokou zaměstnanost lze označit za předpoklad společenské stability, přesto je taková stabilita křehká. Na přeplněném trhu práce dokonce vzniká hlavní riziko, proč může v Česku dojít k převratům a revoluci, o které mluví dokonce ministr spravedlnosti Pavel Blažek.
Růst zaměstnanosti bývá doprovodným jevem ekonomického růstu, také v časech krizí dávají podniky nabíráním zaměstnanců najevo, že hodlají rozjet produkci. Příliš mnoho zaměstnanců, a s tím spojený nedostatek volných pracovních sil, může vést k nezdravému mzdovému růstu, to nejde popřít. Přesto obecně platí, že čím víc lidí pracuje, tím lépe pro společnost. Určité paradoxní riziko přesto může vzniknout v krizových časech, jaké dnes prožívá Evropa.
Nespokojenost, vztek a hněv
Čtěte také
Pokud přibývá pracovníků a nerostou výkony, pak logicky klesá produktivita práce. Navyšovat stavy bez odpovídajícího růstu produktivity proto není možné příliš dlouho. Pokud se výkon ekonomiky včas nezvýší, pak bude nutné propouštět o to víc, o kolik víc se lidí přijímalo.
Paradoxní riziko rostoucí zaměstnanosti má i závažný psychologický rozměr. Krizové časy nutí občany zvýšit aktivitu. Regulérně pracují i ti, kdo se dříve takovým aktivitám vyhýbali, mnozí přibírají druhé zaměstnání. To znamená, že také v těžkých časech věří, že mohou svou těžkou situaci zvládnout, a věří také tomu, že v ekonomickém prostoru k tomu najdou možnosti.
Může ale nastat okamžik, kdy ani snaha pracovat z těžké situace nepomůže, například ve chvíli, kdy příliš vysoké ceny energií srazí do chudoby také rodiny zaměstnaných živitelů. Nespokojenost obvyklá v těžkých časech se může proměnit v beznaděj a posléze v agresivní emoce, jako jsou vztek nebo hněv. Pak tedy může podle legendárního anglického novináře Adama Fergussona, kterého cituje deník Welt, nastat vzbouření nebo zmíněná Blažkova revoluce.
Je tedy dobré přijímat lidi do práce, ovšem může se to změnit v hrozbu pro společnost, pokud práce nebude dostatečně zaplacena.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
