Petr Holub: Vláda, kterou nikdo nechce

Tak teď stačí, aby strany domluvily novou vládu a začaly vládnout. Nabízí se bezpečná koalice hlavní opoziční strany z minulého volebního období a silné protestní strany, které voliči důvěřují pro její razantní rozjezd a zřejmou ekonomickou kompetenci. K ČSSD a ke hnutí ANO se chce přidat další tradiční strana KDU-ČSL, která strávila minulé volební období v opozici a která tedy také nemá nic společného s dosavadní vládní garniturou. K dispozici je 111 hlasů ve sněmovně, může se tedy začít.

Potíž je v tom, že se celý týden nic neděje. Po předchozích volbách, které zdaleka nedopadly tak jednoznačně, už vesele běžela jednání. Například v roce 2006 i v roce 2010 si volební lídři vítězných stran domluvili koalice ještě večer druhého volebního dne. Bezprostředně potom začaly debaty s prezidentem, kterým byl tehdy Václav Klaus, které po formální stránce posvětily dohodu vůdců. Také Klausův předchůdce Havel obvykle pozval předsedy parlamentních stran k debatám o vládě ihned v prvním týdnu, a když jim dohoda nešla, jako tomu bylo například roku 1996, tak ji rychle zprostředkoval. Prezidenti pověřili některého z politiků oficiálním jednáním o sestavení vlády hned první týden po volbách.

Nový prezident Miloš Zeman zvolil jinou strategii a prostě čeká. Za týden od voleb uskutečnil jedinou politickou schůzku, která byla navíc tajná. Na zámek do Lán pozval prvního místopředsedu sociální demokracie Michala Haška se čtyřmi kolegy, pokud se tedy nenechal pozvat sám Hašek. Tento rozměr schůzky dosud nebyl vyjasněn. Následoval pokus o puč, který vedl Hašek a jeho souputníci proti předsedovi Bohuslavu Sobotkovi. Po nezdařeném puči se v ČSSD vyřizují vnitrostranické účty a vyřizovat se budou minimálně další týden. Na vážná jednání o koalici nebo o programu příští vlády nebude čas.

Debata o vládě tedy bude tedy hned na začátku nabrala čtrnáctidenní zpoždění. Nejde přitom vyloučit, že nakonec ještě bude větší. Odklad jednání totiž nejde připisovat jen následkům schůzky v Lánech nebo prezidentovu vyčkávání. Ani strany, které občané vybrali k vládě nad Českou republikou, se zatím do jednání příliš nehrnou. Skoro se zdá, že jim odklad způsobený rozbrojem v sociální demokracii, přišel vhod, že sestavení vlády vnímají jako nepříjemnou povinnost, do které se nehrnou. Není divu. S výjimkou lidovců dopadly strany budoucí koalice jinak, než předpokládaly. Sociální demokracie získala o mnoho méně hlasů, než čekala, a v budoucí vládě nebude mít většinu. Hnutí ANO je díky vynikajícímu výsledku konfrontováno s nutností vstoupit do vlády, do které původně nechtělo.

Teoreticky by se dalo usoudit, že to občané s touhou po změně přehnali. V zájmu změny zvolili v lednu prezidenta Zemana, ten ovšem brání sestavení vlády, kterou by si v zájmu změny přáli stejní občané. Novým lídrem změny by teď mohl být zakladatel ANO 2011 Andrej Babiš, ten však dosud ani neřekl, že do nové vlády vstoupí.