Petr Holub: Rusnok a vědci

Rusnok si totiž postěžoval, že vědci nemají dost kvalitních výsledků, které by šly využít při vývoji nových průmyslových výrobků. Doporučil proto, aby se snížil počet ústavů Akademie věd z padesáti na třicet. Drahoš na to odpověděl rezolutně, že premiér pouze opakuje tvrzení průmyslových lobbistů, kterým ve skutečnosti nejde o výzkum a jeho dlouhodobé výsledky včetně těch ekonomických, ale jenom o okamžitý zisk.

Zdánlivě jde jen o bouři ve sklenici vody, protože Rusnok ani jeho ministři nijak výrazně nesahají do návrhu rozpočtu na příští rok, jak jej po sobě zanechala Nečasova vláda. V plánu na rok 2014 se proti letošku navíc nic významného nemění a stejné to má být i v dalších dvou letech. Státní příspěvek na výzkum dosáhne částky26 ačtvrt miliardy korun, a bude tedy zhruba o sto milionů vyšší než letos.

Otázka zní, proč si Rusnok neodpustil nediplomatický výrok o tom, jak vědci špatně hospodaří. Důvody jsou zřejmé z rozpočtového výhledu do let2015 a2016. Ještě v příštím roce se nebude nic měnit v dotacích jednotlivých kapitol, v dalších dvou letech to ovšem bude jinak. O výzkumné dotace přijde ministerstvo průmyslu, vnitra i zdravotnictví a peníze ve výši cca tří miliard se přesunou pod ministerstvo školství a do rozpočtové rezervy. Znamená to, že se s těmito dotacemi počítá na financování provozu nových výzkumných ústavů, které v Česku rostou jakou houby po dešti z evropských peněz.

Není divu, že si premiér Rusnok povzdechl nad tím, co zdědil od vlády Petra Nečase.

S odstupem se dá říci, že zrušením dotací pro ministerský výzkum tuzemská věda ani ekonomika o mnoho nepřijdou. Nakonec průmyslové podniky mohou financovat svůj vývoj samy a o výzkumné služby mohou požádat veřejné ústavy či univerzity.

Ze stejného odstupu by se ovšem dalo říci, že by se mohla zrušit celá Akademie věd. Tímto způsobem postupovala spolková vláda při transformaci výzkumu východního Německa a tato strategie se osvědčila. V bývalém NDR vznikla nová síť ústavů, kde se dělá kvalitní výzkum a přitom je mnohem lépe propojená s průmyslovou výrobou.

Zrušit či utlumit by také bylo možné vědecké ústavy, které vznikají investicemi od Evropské unie. Původně se předpokládalo, že se jejich provoz bude financovat prodejem výzkumných výsledků soukromým firmám. To však nehrozí, a tak se musely najít dotace ve státním rozpočtu. Vědci z nových ústavů se přitom domluvili s kolegy z Akademie věd a rozdělili mezi sebou prakticky veškeré peníze na vědu. Na průmyslový výzkum nezbylo nic.

Vystoupení premiéra Rusnoka tedy nebylo diplomatické, nastolilo však klíčovou otázku: K čemu vlastně budou všechny výzkumné dotace sloužit? Česko je plně závislé na průmyslovém exportu a průmyslové podniky potřebují zlepšovat své výrobky i technologické vybavení. Nejde o to rušit nezávislý výzkum, stát a tedy daňový poplatník by ovšem měl být aspoň informován, jak a kdy výzkumné výsledky průmyslu pomohou. Odpověď na tuto otázku nenajde v rozpočtu ani Bystrozraký.