Petr Holub: Piráti nás chtějí vyvlastnit

Bytová výstavba
Bytová výstavba

Kontrolovat občany podle elektroměrů, to už je čistý komunismus.

A ve chvíli, kdy zjistíme, že občan v bytě nebydlí, tak se mu vyměří speciální daň, což se dá označit za skryté vyvlastnění.

Apolena Rychlíková: Kontrola prázdných bytů v Praze není šmírování, ale způsob řešení krize bydlení

panelové sídliště

O tom, že Českou republikou obchází strašidlo krize bydlení, slýcháme v poslední době až příliš často.

Na pražské radnici máme Piráty teprve půl roku a až tam jsme dospěli, povzdechli si přední komentátoři, když je na to upozornil předseda TOP 09 Jiří Pospíšil, jinak také člen pražské koalice.

Piráti pod tlakem od svého nápadu ustoupili, a proto není z výroků jejich primátora Zdeňka Hřiba úplně jasné, jestli svou strategii boje s nedostatkem bytů mysleli opravdu tímto způsobem. Prý šlo jenom o anonymizované údaje o odběru elektřiny a zdanit Hřib nikoho nemůže, protože takovou pravomoc Praha nemá.

Ovšem pokud člověk nepodlehne umělé hysterii zastánců liberálního kapitalismu a naprosto neregulovaného trhu bydlení, pak mu nezbývá než uznat, že úvahy primátora Hřiba a pražských Pirátů mířily správným směrem, jakkoli nakonec vyvěsili bílou vlajku. Můžeme tomu říkat i komunismus. Pokud jsou úvahy věcně správně, pak je jedno, k jaké ideologii je přiřadíme.

Vídeňský model

Lukáš Kovanda: V Česku chybí byty. Nájemné podraží, majitelé se radují

Nový dům nabídl 31 bytů, ale špatné spojení pro chodce

V Praze chybí už přes 20 tisíc bytů. V Brně to není o moc lepší. V hlavním městě do roku 2030 má přibýt 160 tisíc nových obyvatel.

Praha nemá byty, to je všem jasné, anebo jsou tak drahé, že značná část tamních obyvatel na ně nemá. Kdo naslouchá jenom developerům, ten může tvrdit, že jedinou záchranou může být podpora soukromé výstavby, kterou může město podpořit tím, že urychlí byrokratický proces schvalování staveb a nabídne investorům laciné pozemky.

Primátor má ovšem pravdu, když tvrdí, že tím se všechno nevyřeší. Developeři totiž nejsou lidumilové a namísto obecné dostupnosti bydlení jim jde hlavně o zisk. Vlastně jim vůbec nevadí, když je bytů nedostatek a jejich ceny rostou, protože pak můžou na jednom bytě vydělat stejně, jako dříve vydělali na dvou.

Obecně platí poučka, že trh bytovou nouzi nevyřeší. Vždy bude existovat část, nejméně čtvrtina populace, která si nemůže pořídit byt, ani zaplatit drahý nájem v soukromých bytovkách.

Byty by měli pronajímat odborníci, řada majitelů to neumí, tvrdí zástupce ombudsmanky Křeček

02796745.jpeg

Majitelé nemovitostí se bouří proti vládnímu návrhu udělat z pronájmu tří a více bytů koncesovanou živnost. Ministerstvo průmyslu a obchodu si od toho slibuje omezení byznysu s chudobou a regulaci Airbnb.

V Česku jsme navíc svědky toho, že zámožnější lidé kupují byt jako investici, což jde jistě pochopit jako zabezpečení pro stáří, to však nemusí být jediný důvod. Proto je třeba nabízet městské bydlení a družstevní výstavbu s veřejnou podporou. Jenže město na něco takového nemá peníze.

Nutno říci, že se v takových situacích používá tzv. Vídeňský model, který by se musel z pohledu tuzemských liberálů označit jako ultrakomunistický. Vídeň ve 20. letech minulého století čelila hluboké bytové krizi, proto její levicová radnice zdanila vlastníky bytů a pozemky. Spekulace či investice do bydlení se nevyplatily a město mělo najednou dost peněz, aby začalo stavět.

Peníze se najednou utrácely efektivněji a vyřešila se tím nejen aktuální krize, ale byla vytvořena regulace, která zajišťuje dostatečnou a dostupnou nabídku bytů dodnes. Samozřejmě se už nepoužívají tak drsné prostředky, ostatně městské daně už neexistují ani ve Vídni, ovšem otázka zní, jestli na počátku všech regulací není nějaký drsný zásah.

Petr Holub, týdeník Echo

Piráti jsou tedy na radnici necelý rok, nevydali se správným směrem, alespoň však odhalili, že nástroje, jak zajistit dostupné bydlení existují, v Česku se jenom nepoužívají. Jinými slovy, ke svým nápadům by se měli třeba v jiné podobě vrátit.