Petr Holub: Kapitalismus po Česku

Není pochyb o tom, že se tento systém dal skvělým způsobem zneužívat. Popsal to například v dnes již klasické studii „Proč tak snadno…“ Ivo Možný. V zásadě stačila dohoda stranického vedení a kapitánů průmyslu, aby státní peníze odešly potřebným směrem. Právě na tuto tichou a pochopitelně korupční dohodu nakonec doplatil celý režim. Průmysloví kapitáni a nakonec také mladší komunisté neviděli důvod, proč by nadále měli při svém podnikání poslouchat vrchnost, a aktivně spolupracovali na odstranění starého režimu.

Současné absurdity si však v řadě případů nezadají s těmi předlistopadovými. Nejoblíbenější jsou solární elektrárny, jejímž majitelům se stát zavázal vykupovat elektřinu dvakrát dráž, než se vykupuje v Německu. Proti této praxi se zdvihl odpor, ovšem skutečnost, že stát srovnatelnými částkami dotují bioplynové stanice, veřejnost přehlíží. Stát začal dotovat dokonce teplárny za to, že pálí hnědé uhlí, přitom už dávno dotuje uhelnou energetiku tím, že nežádá prakticky žádné poplatky za to, že se uhlí vytěží.

Příklady existují i v jiných oborech. Stát zavedl mýtný systém, který zvýšil náklady autodopravců, sám však na tom nic nevydělal, protože polovinu zisku inkasuje soukromý provozovatel mýtného systému. Stát dotuje export tím, že půjčí zpravidla ruské firmě částku v řádu miliard za to, aby koupila české zboží. Cizinci zaplatí svým tuzemským partnerům, ti jim postaví továrny, peníze se však už státu nevrátí, protože cizí firma zkrachuje.

Zatím vrcholným číslem se stala podpora sociálního bydlení. V severočeských městech inkasují realitní společnosti nejvyšší nájemné od dlouhodobě nezaměstnaných, protože všechny poplatky za osoby v hmotné nouzi hradí bez jakékoli kontroly stát.

Současný hospodářský systém tedy vykazuje obdobné rysy jako předlistopadový socialismus. Jde však spíše o kapitalismus na český způsob. O státních dotacích rozhoduje i nadále dohoda politiků s podnikateli, dnes ovšem stát nežádá od dotovaných firem, aby plnily nějaký plán. Na druhé straně nemusí firma peníze vracet, ale může je také použít třeba ke skutečnému podnikání.

Politici by se však měli nad současnou praxí zamyslet. Příjem státní podpory se může stát a možná už stal nejvýnosnějším tuzemským byznysem. V takovém případě budou chtít podnikatelé posílit kontrolu nad politickými elitami. Přece nebudou nadále financovat jakési strany, když mohou do vedoucích funkcí ve státě dosadit své vlastní podřízené.

Zřejmě nedojde k převratu jako v listopadu 1989. Současná politická elita ovšem dopadne stejně jako jejich komunističtí předchůdci, kteří se museli vzdát své moci.