Petr Holub: Elektřina je dražší. Ale proč třikrát?

18. září 2021

Elektřina je třikrát dražší, než byla před rokem, a také stojí o polovinu víc než začátkem léta. Zároveň se cenový růst nemá k tomu, aby se zastavil. Znamenají tyto panické výkřiky, že napříště budeme za kilowatthodinu platit namísto současných čtyř až pěti korun částku na úrovni deseti nebo patnácti korun? Tak zní otázka pro každou domácnost.

Stručná odpověď zní, že nic takového nehrozí, přesto je situace vážná.

Zmíněný trojnásobek se týká silové elektřiny, která činí pouze 40 procent konečné ceny pro spotřebitele, zbytek je za dodávku a další služby. Také můžeme očekávat, že se situace uklidní a cena na burzách o něco sníží. Vyhlídka, že budeme příští rok platit za elektřinu o polovinu víc, je ovšem sama o sobě nepříjemná. Zvlášť když ještě zdražuje plyn.

Nefouká

Čtěte také

Letní příběh elektřiny je v každém případě varováním. Růst cen spustila zdánlivě nedůležitá okolnost, že v srpnu nad Severním mořem málo foukalo. To by nevadilo, kdyby větrné elektrárny nedodávaly Německu skoro čtvrtinu proudu. Bylo tedy třeba hledat náhradu u plynových a uhelných elektráren. Ovšem ceny plynu šly nahoru z politických důvodů. Rusové zdržují své dodávky zřejmě z toho důvodu, abychom my, Evropané, viděli, jak jsme závislí na rozlehlé Putinově říši. Zároveň prochází rekonstrukcí těžební systém v Norsku a zásilky kapalného plynu ze Spojených států všechno nezachrání.

Navíc je drahá elektřina z uhlí. Vinou spekulací zdražily na trojnásobek povolenky, které uhelné elektrárny platí za výrobu každé megawatthodiny. To už je dost důvodů k tomu, abychom za elektřinu platili nejvíc v historii. Čechů se celý příběh týká v tom, že národní energetický systém je pouze součást toho německého, navíc Česko víceméně kopíruje německou energetickou politiku. Nad Severním mořem nefouká, bezvětří tedy trápí také Čechy.

A kde je plán B?

Na zmíněném příběhu je zneklidňující okolnost, že na pokles dodávek z větrných elektráren a plynových polí Ruska nebyl nikdo připraven, státy dokonce svou protiuhelnou politikou problém prohloubily. Nabízí se také otázky, kde má Česko alternativy pro stále zdražující elektřinu z uhlí, případně kde stojí plynové elektrárny, na kterých bude země v příštích desetiletích závislá, ať chceme, nebo nechceme. Jistě, v roce 2035 máme slíbený nový jaderný blok, ten ovšem pouze nahradí bloky, které dosluhují.

Petr Holub

Za všechno může evropský Green Deal, který nás nutí do obnovitelných zdrojů, i když bezpečnou dodávku nedokáže zajistit. Tak zní výtka, která se ozývá i u seriózních expertů. Jinými slovy, nic proti zelené elektřině, je však třeba její výrobu pochopit jako reálný ekonomický problém. O tom, že vítr, slunce a bioplyn jsou ideologicky správně, nemusí být sporu, říkejte to však hospodyňkám.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

autor: Petr Holub
Spustit audio

Související