Petr Holub: Elektřina je dražší. Ale proč třikrát?
Elektřina je třikrát dražší, než byla před rokem, a také stojí o polovinu víc než začátkem léta. Zároveň se cenový růst nemá k tomu, aby se zastavil. Znamenají tyto panické výkřiky, že napříště budeme za kilowatthodinu platit namísto současných čtyř až pěti korun částku na úrovni deseti nebo patnácti korun? Tak zní otázka pro každou domácnost.
Stručná odpověď zní, že nic takového nehrozí, přesto je situace vážná.
Zmíněný trojnásobek se týká silové elektřiny, která činí pouze 40 procent konečné ceny pro spotřebitele, zbytek je za dodávku a další služby. Také můžeme očekávat, že se situace uklidní a cena na burzách o něco sníží. Vyhlídka, že budeme příští rok platit za elektřinu o polovinu víc, je ovšem sama o sobě nepříjemná. Zvlášť když ještě zdražuje plyn.
Nefouká
Čtěte také
Letní příběh elektřiny je v každém případě varováním. Růst cen spustila zdánlivě nedůležitá okolnost, že v srpnu nad Severním mořem málo foukalo. To by nevadilo, kdyby větrné elektrárny nedodávaly Německu skoro čtvrtinu proudu. Bylo tedy třeba hledat náhradu u plynových a uhelných elektráren. Ovšem ceny plynu šly nahoru z politických důvodů. Rusové zdržují své dodávky zřejmě z toho důvodu, abychom my, Evropané, viděli, jak jsme závislí na rozlehlé Putinově říši. Zároveň prochází rekonstrukcí těžební systém v Norsku a zásilky kapalného plynu ze Spojených států všechno nezachrání.
Navíc je drahá elektřina z uhlí. Vinou spekulací zdražily na trojnásobek povolenky, které uhelné elektrárny platí za výrobu každé megawatthodiny. To už je dost důvodů k tomu, abychom za elektřinu platili nejvíc v historii. Čechů se celý příběh týká v tom, že národní energetický systém je pouze součást toho německého, navíc Česko víceméně kopíruje německou energetickou politiku. Nad Severním mořem nefouká, bezvětří tedy trápí také Čechy.
A kde je plán B?
Na zmíněném příběhu je zneklidňující okolnost, že na pokles dodávek z větrných elektráren a plynových polí Ruska nebyl nikdo připraven, státy dokonce svou protiuhelnou politikou problém prohloubily. Nabízí se také otázky, kde má Česko alternativy pro stále zdražující elektřinu z uhlí, případně kde stojí plynové elektrárny, na kterých bude země v příštích desetiletích závislá, ať chceme, nebo nechceme. Jistě, v roce 2035 máme slíbený nový jaderný blok, ten ovšem pouze nahradí bloky, které dosluhují.
Za všechno může evropský Green Deal, který nás nutí do obnovitelných zdrojů, i když bezpečnou dodávku nedokáže zajistit. Tak zní výtka, která se ozývá i u seriózních expertů. Jinými slovy, nic proti zelené elektřině, je však třeba její výrobu pochopit jako reálný ekonomický problém. O tom, že vítr, slunce a bioplyn jsou ideologicky správně, nemusí být sporu, říkejte to však hospodyňkám.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Související
-
Elektřina může zdražit až o pětinu. Drahé jsou emisní povolenky, uhlí i plyn, popisuje expert Gavor
Jako nástroj pro snižování uhlíkové stopy a ekologizaci prý povolenky fungují velmi špatně, protože jejich cena je velmi nestálá. Investoři tak obtížně plánují investice.
-
Libor Dvořák: Co je za snížením dodávek ruského plynu do Evropy?
Další zatím nepříliš významné snížení dodávek ruského zemního plynu do Evropy vyhnalo ceny této suroviny na nové historické maximum – 570 amerických dolarů za tisíc kubíků.
-
Rusové mají vůči Evropě obrovský vydírající potenciál v ropě a plynu, uvažuje ekonom Lacina
„Nedokážeme Rusko zasáhnout na tom nejcitlivějším místě,“ říká Lubor Lacina z Ústavu financí provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka