Petr Holub: Důchody se mimořádné zvýší. Samozřejmě na dluh
Jak ještě dlouho budete rozhazovat peníze, které vám nepatří a jak dlouho ještě budete zadlužovat všechny okolo. Už jenom takovou emotivní větou je možné reagovat na zprávu, podle níž se vládní strany dohodly, že napřesrok zvednou penze o 300 korun nad rámec zákonné valorizace.
Z pohledu celé ekonomiky nemají takové mimořádné výdaje rozumný smysl, a pokud jde o stabilitu veřejných financí, pak jsou vyloženě škodlivé. Přesto vláda každým rokem opakuje stejný rituál, při kterém přihodí k penzím pár stovek.
Čtěte také
Člověka by napadlo, že letos si dají vládní strany pozor. Státní rozpočet se během pandemické krize propadl do strukturálních, tedy trvalých deficitů, které podle makroekonomické prognózy ministerstva financí zůstanou i po odeznění krize na úrovni 350 miliard korun ročně. Zkušení ekonomové, a dokonce mezinárodní ratingové agentury už vládu vyzývají, ať předloží plán, jak tento deficit v průběhu let stlačit k nule.
Ovšem vláda se tuto zakázku nechystá splnit, protože by to znamenalo přiznat, že po předvolebním snižování daní se daně zase začnou zvyšovat. Přesto bude nutné nejpozději do konce roku takový plán předložit, protože bez něho se zvýší úroky půjček pro Českou republiku a k základnímu dluhu se přidají další položky.
Vize pro českou společnost
V této situaci podnikla vláda ve věci rozpočtu jediný významnější krok, tedy naplánovala v příštím roce zvýšení důchodů. Politické důvody chápe každý. Je před volbami a v uplynulých třech letech se průměrné penze zvyšovaly o částku 900-1000 korun měsíčně tak nějak samozřejmě.
Čtěte také
Pro takové zvýšení obvykle stačil valorizační vzorec, který předpisuje zákon a který předpokládá, že penze vyrostou o inflaci a polovinu růstu reálné mzdy. V období konjunktury to šlo automaticky a důchodový systém zažil jen dvě mimořádné valorizace, které průměrnému důchodci vynesly dohromady 500 korun měsíčně navíc.
Z takového pohledu nevypadá 300 korun jako mimořádná částka. Naopak jde o logický krok, protože bez mimořádného navýšení by důchody vyrostly jen o 458 korun. Přesto v krizových časech všechno vypadá jinak. Penze se staly opět důležitou položkou při výrobě deficitu, bez ohledu na to, jak nízko se drží nezaměstnanost a že na vrcholu své kariéry jsou silné ročníky Husákových dětí.
Za první tři měsíce roku 2019 byl důchodový systém v pozitivních číslech, loni překročily výdaje příjmy za první čtvrtletí o tři miliardy, letos už o osm miliard. Jak zastavit tento vzestup v časech, kdy je třeba naopak státní deficit snižovat, o tom nikdo neuvažuje. Naopak: podle odhadu ministerstva práce a sociálních věcí se výdaje na důchody jenom zmíněnou valorizací zvýší o 10 miliard.
Žít na dluh, taková je vize pro českou společnost. Vládu ani v nejmenším nenapadne z ní slevit, a to ani při pohledu na průběžně rostoucí horu dluhů.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
