Petr Holub: Nezvyšuj důchody, když na to nemáš
Důchody se napřesrok zvýší v průměru o 450 korun měsíčně. Taková informace před volbami úplně nepotěší, zvláště vládní politiky. Tři roky včetně toho letošního se penze zvyšovaly o 900 korun a teď zákon velí zpomalit na polovinu. Před volbami opravdu nepříjemné.
Vláda má samozřejmě trumf v rukávu. Může rozhodnout, že důchody porostou rychleji, než velí zákonná valorizace – a také to v uplynulých letech několikrát udělala. Potíž je v tom, že už dávno nejsou časy na rozhazování.
Čtěte také
Krize zabrzdila mzdový růst a penzijní systém tím přišel o příjmy. Letos se v něm očekává schodek 30 miliard a v roce 2022 se na této úrovni udrží pouze v případě, že se důchody nezvýší o víc než o zmíněných 450 korun.
Také ministři už nejsou odvážní, jako bývali ještě loni v létě. Tehdy se šéf sociální demokracie Jan Hamáček děsil toho, že se v tomto roce budou muset penzisté spokojit se zvýšením o 840 korun a navrhoval navýšení nejméně o dvanáct set. Jeho plán nevyšel, přesto dostali penzisté před vánočními svátky jednorázový pětitisícový příplatek.
Také teď ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) slibuje mimořádnou valorizaci, ovšem do konkrétních čísel se raději nepouští. Důvod je prostý. Zvýšit průměrné důchody o 100 korun měsíčně znamená utratit ze státního rozpočtu tři miliardy ročně.
Omluvit se generaci našich dětí
V této chvíli je však státní rozpočet v prekérní situaci. Ministerstvo financí ohlásilo, že za první čtyři měsíce roku 2021 dosáhl deficit dvou set miliard. Pokud se bude stát zadlužovat i nadále stejným tempem, překročí schodek koncem roku částku 600 miliard.
Čtěte také
Navíc se ratingové agentury nechaly slyšet, že by se chtěly v dohledné době dočkat plánu na konsolidaci českého dluhu, a pokud tento plán v nejbližší době nevznikne, pak sníží České republice rating a vláda se může při svém dalším půjčování rozloučit s příznivou úrokovou sazbou.
Kabinet Andreje Babiše (ANO) dosud konzistentně sledoval politiku, při které se vyplnil každý z požadavků na zvýšení podpory, dotací či dávek. Zdá se, že není tedy nad čím uvažovat ani tentokrát. Zvýšit mimořádně penze a zavázat tím stát dalšími 10 až 20 miliardami ročně je samozřejmost. Ve srovnání se stamiliardami nových dluhů jde vlastně o drobné.
Tváří v tvář dluhové cunami, která se žene na Česko, se přesto nabízí nová otázka. Přežili jsme koronavirovou krizi na bezpečném finančním polštáři, který však za nás někdo v budoucnu zaplatí.
Můžeme se za to generaci našich dětí omluvit s odůvodněním, že jinak jsme si nevěděli rady. Jenže také mimořádné zvýšení penzí by bylo na dluh. Byla by v tom určitá bezostyšnost, dál zvyšovat hromadu dluhů, o které předem víme, že zavalí někoho, kdo přijde po nás. Navíc je dost pravděpodobné, že něco takového po nás generace našich rodičů nežádá.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
