Petr Holub: Ceny rostou rychleji než mzdy. Proč jsme to strpěli?

4. srpen 2023

Ekonomika ve druhém čtvrtletí neožila, dozvěděli jsme se v tomto týdnu od Českého statistického úřadu. Čtvrteční prognóza od centrální banky neslibuje zlepšení ani do konce roku. V situaci, kdy není k dispozici řešení, se člověk obvykle soustředí na hledání viníků. Přinejmenším v odpovědi na tuto otázku jsou ekonomové zajedno.

Hospodářství se zastavilo, protože lidé přestali nakupovat. Při prudce rostoucích cenách jim došly peníze, a přitom si nedokážou říct o lepší plat. V této zkratce vidí problém zdejší ekonomiky třeba Petr Dufek z banky Creditas.

Čtěte také

Potvrzují to údaje Eurostatu, podle kterých se kupní síla zdejších zaměstnanců letos vinou inflace snížila o desetinu, přitom hůře na tom byli už jen Maďaři a Lotyši. Jako kdyby za všechno mohla přehnaná opatrnost tuzemské populace. Naštěstí to v kontextu vypadá lépe.

Podle stejného Eurostatu vyrostly v uplynulém desetiletí – míněno před rokem 2021 – příjmy zdejších domácností nejvíc v Evropě po Lucembursku a Litvě, tedy výrazně menších státech. Není tedy třeba považovat Čechy za největší zoufalce Evropy, spíše je třeba zjistit, proč právě v Česku byl růst blahobytu narušen tak náhlým a hlubokým výpadkem. Odpověď může vrátit naději v lepší budoucnost.

Čtěte také

Evropské země lze rozdělit na dvě základní kategorie. V první z nich jsou ty země, které už žijí v blahobytu. Přirozeně k nim patří Německo, Rakousko a skandinávské státy a překvapivě právě k těmto zemím mělo v minulých letech nejblíže Česko. Příjmy tamních obyvatel se před krizí rovněž zvýšily víc než jinde, zároveň němečtí, rakouští i skandinávští zaměstnanci víc trpěli v posledních letech.

Stejně jako v Česku si ještě nestihli říct, aby jim zaměstnavatelé zvýšili platy podle vysoké inflace, a očividně spoléhají na zkušenost, že se v dalších letech poměry opět zlepší – pomalu, ale jistě. Možná jsou vzestupy a karamboly v Česku víc vidět, ale to je jenom tím, že zdejší hospodářství ještě není tolik stabilní.

Češi nejsou bázliví

Čtěte také

Naopak nedává velký smysl srovnávat Čechy s druhou skupinou států, které leží převážně na východě Evropy a blahobyt teprve budují. Platy v zemích jako Bulharsko, Polsko nebo Estonsko rostly také během krize rychleji než inflace.

Nemusíme ovšem závidět, protože sousedé z východu teprve dohánějí naši mzdovou úroveň. Přitom jejich ekonomické poměry skrývají větší rizika, třeba z toho důvodu, že do nich častěji zasahují státní úřady. Logicky pak dochází k větším komplikacím typu pětadvacetiprocentního zdražení, které zažili v Maďarsku.

Petr Holub

Češi nejsou bázliví a o vyšší plat by si uměli říct. Jenže už mají dost dobrou životní úroveň na to, aby museli běžet do mzdové účtárny, případně na sociální úřad hned v tom okamžiku, když narazí v supermarketu na vyšší ceny. 

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy                    

autor: Petr Holub
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.