Petr Holec: Z volební komety vládním flastrem. Farským problémy STANu nekončí

Ten se sice nakonec vzdal poslaneckého mandátu, politická škoda se ale ještě nějaký čas potáhne za celou vládou. Prvního místopředsedu STANu totiž zbytečně dlouho a trapně hájil nejen šéf hnutí a vicepremiér Vít Rakušan. Navíc Farský do své kauzy vtáhl i premiéra Petra Fialu, který mu k zahraničnímu stipendiu napsal doporučení, a který proto raději před otázkami novinářů spíš utíkal. A stejné platí i pro vládní Piráty: s nimi STAN podepsal koaliční smlouvu, která výslovně nadřazuje práci poslance nad osobní vzdělávání. I tu Farský kvůli americké stáži klidně porušil.  

Průšvih za průšvihem

Čtěte také

Petr Šabata: Vedle důvěry sněmovny potřebuje Fialova vláda i důvěru společnosti

To všechno teď samozřejmě zůstalo v Česku, zatímco Farský odletěl do Ameriky. A nejen to. Současně s jeho odletem oznámila policie, že znovu prověřuje kyperskou firmu z okolí Michalika, který se kvůli svému neprůhlednému solárnímu byznysu nestal ministrem průmyslu a obchodu. Problém je, že ještě před svým jmenováním ministrem vnitra stihl Rakušan „ukončit“ policejního šéfa Švejdara – ten bez většího důvodu oznámil předčasný konec v čele policie po jejich společné schůzce. Tu navíc každý interpretuje téměř opačně.

Rakušan se za to sice později omluvil, má však štěstí, že současná opozice nemá své vlastní „chvilkaře“, kteří by kvůli podobným věcem plnili náměstí. Znovu je tu totiž negativní politická symbolika: policisté šetří byznys kolem hlavního mecenáše a vlivného politika STANu, zatímco jeho šéf vybírá jejich nového prezidenta. Až ho vybere a přijde jeho jmenování, opozice si jistě na všechny zmíněné věci ráda vzpomene.

Pan čistý

Čtěte také

Radko Kubičko: Kyperské varování pro hnutí STAN

STAN sice nakonec vrátil podezřelé povolební finanční dary, i to ale politicky zpackal podobně jako problém s Farským: vrací je až poté, co je několik týdnů obhajoval. Rakušan jako by stále nepochopil, že se z opozičního lídra proměnil ve vicepremiéra. A že v demokraciích vláda nikdy nemá „mediální klid“, o který v souvislosti s kauzami své strany arogantně žádal v televizi.

Všechny vlády nakonec stihnou nějaké kauzy, bez nich to v politice nejde. U Fialovy vlády je nové, že ji několik kauz stihlo ještě před získáním důvěry ve sněmovně. A taky že se o všechny postarala jediná strana, jejíž lídr si v médiích buduje lehce kýčovitý obraz „Pana čistého“. Ale i tato ironie je vlastně pro politiku velmi příznačná.

Autor je komentátor serveru Info.cz