Petr Šabata: Vedle důvěry sněmovny potřebuje Fialova vláda i důvěru společnosti
Vláda Petra Fialy (ODS) získala důvěru Poslanecké sněmovny. To je podmínka pro úspěšné vládnutí nutná, nikoli však postačující. Právě v uplynulých dvou letech se přesvědčivě ukázalo, že se nedá dobře vládnout bez důvěry ve společnosti, bez důvěry občanů, lidí, kteří například mají dodržovat protiepidemická opatření.
Premiér Fiala o tuto důvěru požádal v novoročním projevu právě v souvislosti s pandemií. Za vládu slíbil nasazení a kroky, které budou rozumné, přiměřené a předvídatelné.
Čtěte také
A dodal: „Ale něco může proti covidu udělat každý z nás… Chovejme se prosím všichni k sobě navzájem, jako se chováme k rodině a k přátelům. Jako se chováme k těm, na kterých nám záleží a vůči komu občas neváháme udělat i ústupek na úkor vlastního pohodlí. Nejsme totiž navzájem cizí lidé. Jsme všichni občané České republiky, cítíme k sobě sounáležitost a máme k sobě navzájem i odpovědnost.“
Jenže tak snadné to není a pěkná slova rozhodně stačit nebudou. Ve společnosti je přítomno mnoho nedůvěry pramenící také z toho, že ona Česká republika svým občanům není schopna poskytnout služby, které by podle společenské smlouvy měla.
Za neschopný stát platí občané životy
Nová vláda na tom nemohla za pár týdnů nic změnit, ale že by vnesla třeba do aktuálních protiepidemických opatření onu z opozice slibovanou jasnost a účinnost, to se rozhodně nestalo.
Čtěte také
Jako pokus o obnovování důvěry mezi politikou, státem a občany nevypadá ani poznámka vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ve sněmovně, že vláda nepřišla žádat o důvěru poslance ANO a SPD, ale jen poslance koaličních stran. To je hodně nešťastný výrok u vědomí, že zastoupení ve sněmovně nemá další víc než milion občanů, kteří volili neúspěšné strany a hnutí.
Ale hlavní potíž s obnovováním důvěry a malou šancí Fialovy vlády při tom uspět spočívá ještě jinde. Sociolog Pavel Pospěch o tom v knize Neznámá společnost píše: „Přední příčky v žebříčcích úmrtnosti, které Česko obsazovalo po velkou část roku 2021, nejsou důsledkem toho, že stát nezvládl pandemii. Jsou důsledkem toho, že stát dlouhodobě upadá – a pandemie tuto skutečnost ukázala. Je-li pandemie tečka za větou, pak tato věta zní: Ničíme si stát.“
Slovo „stát“ bylo v 90. letech slovem sprostým, za opoziční smlouvy si ho dvě strany totálně rozparcelovaly a nedávno to zatím skončilo neúspěšným pokusem řídit stát jako firmu.
Pro vládu Petra Fialy bude velmi obtížné začít aspoň s obratem ve vztahu ke státu: objektivně bude většinu svého mandátu řešit akutní krize. A pak – právě jeho ODS měla ke státu vždy ideologicky podezřívavý vztah…
Nicméně pandemie ukázala, že za neschopný stát platí občané vlastními životy. Takže chvíle na pokus začít ho měnit na soubor institucí, které jsou výkonné, inteligentní a důvěryhodné, je právě teď.
Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
