Petr Holec: Babiš definitivně znesvětil komunisty. Ti už ani neděsí

Komunisty totiž prostě už nepotřebuje. Naposled jejich hlasy ještě použil pro schválení novely státního rozpočtu a zřejmě poslední prodloužení nouzového stavu, následně ale vláda zmíněných pět miliard obratem poslala armádě. Tu komunisti logicky nenávidí, protože už nejvíc nebojuje proti vlastním lidem jako ta někdejší „lidová“ komunistická. Armáda se sice dnes těší největší důvěře lidí, ani to ale komunisty nezajímá. Ostatně i v tom jsou konzistentní, názor veřejnosti je nezajímal nikdy.

Čtěte také

Filip o rozpočtu armády: Ano, pomáhá s covidem. Na to potřebujeme peníze, ne na zálohy za výzbroj

Věčnému šéfovi KSČM Vojtěchu Filipovi tak kromě veřejného ponížení nezbylo nic jiného než televizní brek o „dohodovacím“ řízení o toleranci vlády. Filip poslední dobou nepůsobí úplně v top formě, takže mu nejspíš uniklo, že Babiš jeho partaj do podzimních voleb už v podstatě nepotřebuje. Vláda sice stále bojuje s covidem, jinak ale víceméně dovládla – žádné zásadní politické věci do voleb už nechystá. A i kdyby ji komunisti náhodou přestali podporovat a spolu s opozicí jí ve sněmovně vyslovili nedůvěru, tak už dovládne.

Bez revoluce

Čtěte také

Petr Holec: Rozpočtové „vítězství“ jen potvrzuje bídu komunistů

Deset miliard pro armádu je tak symbolickou tečkou za vládním angažmá komunistů. Když se do vlády jednou nohou vrátili, způsobili podobné zděšení, jako když už v roce 2012 vyhráli krajské volby v Ústeckém kraji a na osm let ovládli tamní hejtmanství. Jenže stejně jako v kraji se žádná komunistická revoluce nekonala ani ve vládě. Z KSČM sice pořád zní tradiční „východní“ kakofonie, skutečný otisk komunistů v domácí i zahraniční politice vlády je ale téměř nulový.

Svým způsobem vlastně musíme komunistům za jejich první polistopadové angažmá ve vládě poděkovat. KSČM zůstala upřímně normalizační, a proto nenávidí členství Česka nejen v EU nebo NATO. A v domácí politice se stále hlásí k socialismu, v jehož jménu u nás komunisti čtyřicet let udržovali totalitu. Logicky proto jejich návrat k moci děsil. Jenže po necelých třech letech komunistického polovládního angažmá si můžeme oddechnout: vymírající a kádrově vyčerpaná KSČM už nemá sílu ani děsit.

Kšeftaři

A její šéf Filip teď vypadá jako nejhorší kšeftař na světě. Fraška s deseti miliardami pro vojáky totiž věrně ilustruje celé vládní angažmá komunistů. Místo politiky praktikují kšeftování, ve kterém je navíc zkušený byznysmen Babiš vždycky znesvětí. Asi nejzajímavější otázkou tak zůstává, proč vlastně KSČM do vlády šla, když politicky téměř nic nenabídla ani nezískala?

Jestli stejně jako ČSSD jen kvůli vlastní záchraně – to nejspíš bude nejblíž k pravdě –, pak ani tady zatím není moc co slavit. V loňských krajských volbách KSČM padla na polovinu svého předchozího volebního zisku a záchranu nemá jistou ani letos na podzim.

Autor je komentátor serveru Info.cz