Petr Hartman: V prosinci 2019 nejde Rusům o srpen 1968
„Vpád odsuzujeme jako agresi, jako útok na svrchovaný, samostatný stát, jako vměšování do jeho vnitřních záležitostí.“
To jsou slova, která poměrně přesně pojmenovávají dění v Československu v srpnu 1968. Tedy v době okupace země vojsky Varšavské smlouvy.
Čtěte také
Nezazněla z úst českých politiků, nebo historiků. Jejich autorem byl ruský prezident. Nejmenoval se Vladimir Putin a nekomentoval nejnovější spor týkající se hodnocení 21. srpna 1968. Pronesl je bývalý ruský prezident Boris Jelcin v roce 1993. O třináct let později podobně na srpnové události v tehdejším Československu nahlížel Vladimir Putin.
Je s podivem, že už v té době nebyl 21. srpen v českém kalendáři označen jako Den památky obětí invaze v roce 1968 a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy. Českým politikům a zákonodárcům trvalo od listopadu 1989 desítky let, než se k tomu označení dopracovali.
Byli za to náležitě oceněni ruským ministerstvem zahraničí. To je pokáralo za vracení se k této události, což podle něj neprospívá vzájemným vztahům. Přitom Rusku by mohlo být označení 21. srpna v kalendáři České republiky lhostejné. Jeho pojmenování neodporuje už citovaným slovům Borise Jelcina, ani pozdějšímu hodnocení Vladimira Putina.
Ku prospěchu Ruska
Jak už to většinou bývá, nejde ani tak o historii, ale o současnost.
Čtěte také
Rozruch kolem kontroverzní sochy maršála Koněva v Praze, snaha uctít památku vojáků Ruské osvobozenecké armády (chcete-li Vlasovců) v Řeporyjích a velmi svérázná obhajoba tohoto rozhodnutí místním starostou, jsou hlavní motivací, proč jsme svědky dalšího ruského pokusu o vměšování do vnitřních záležitostí svrchovaného státu.
A protože toto pletení se do cizích věcí není podpořeno tanky a protože je Česká republika součástí NATO, nemusí si čeští činitelé s výroky ruského ministerstva zahraničí příliš lámat hlavu.
Vyřešili to několika slovy, která odsuzují výroky ruské strany. Pronesli je ve vzácné shodě prezident, premiér, ministr zahraničí a řada dalších českých politiků. Zkrátka se názorně ukázalo, že srpen 1968 nebude nejlepší způsob, jakým může Rusko ovlivňovat současné dění v České republice. Pochopitelně existují metody daleko účinnější, o čemž svědčí pravidelná varování tajných služeb.
Ke škodě této země a ku prospěchu Ruska na takovéto hrozby nejsou čeští představitelé schopni reagovat stejně jednomyslně a rozhodně, jak to dokázali v souvislosti se srpnem 1968. Přitom Putinův režim by se rád a daleko výrazněji vměšoval do vnitřních záležitostí České republiky. Nejlépe způsobem, jakým to bývalý Sovětský svaz dělal v Československu od konce 2. světové války až do listopadu 1989.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
