Petr Hartman: Kvůli státnímu rozpočtu předčasné volby nebudou

V jeho výroku je důležité zdůraznit slovo asi. Neschválení státního rozpočtu automaticky neznamená vypsání předčasných sněmovních voleb.

Petr Hartman: Vládní sliby versus nejenom rozpočtová realita

• Upravit
• Smazat

Slibem neurazíš, tímto heslem se řídí Babišova vláda. Přesvědčují se o tom například rodiny s malými dětmi, které se těší na větší rodičovský příspěvek.

Bývá to signál, že vláda ztratila v dolní parlamentní komoře většinu. Nedokázala prosadit pravidla, podle kterých by měla normálně hospodařit. Existence takového kabinetu potom postrádá smysl.

V takovém případě může dojít k pokusu obnovit vládní většinu, nebo nalézt novou vládní sestavu. Pochopitelně takovou, která by úspěšně prošla hlasováním o důvěře. Pokud by se to opakovaně nepodařilo, mohly by být vypsány předčasné volby.

Konkrétně po třetím neúspěšném pokusu o sestavení vlády. Potom by záleželo na prezidentovi, zda by takovouto politickou krizi řešil rozpuštěním sněmovny a vypsáním předčasných voleb.

Zákulisní dohoda

Ústava to předpokládá. Miloš Zeman před několika měsíci dával opakovaně najevo, že by to neučinil. To v momentu, kdy se Andrej Babiš podruhé pokoušel dát dohromady vládu, která by ve sněmovně získala důvěru.

Petr Hartman: Sliby vládní koalice začínají narážet na ekonomickou realitu

• Upravit
• Smazat

Spory kolem vyššího rodičovského příspěvku vyřeší státní rozpočet. Alespoň se na tom shodla vládní koalice.

Zkrátka cesta k vypsání předčasných voleb není úplně jednoduchá a případné neschválení státního rozpočtu ji moc neusnadňuje. Platí to rovněž pro variantu, že by poslanci sami sobě zkrátili funkční období. K tomuto kroku je potřeba získat podporu minimálně tří pětin všech poslanců. To při současném rozložení sil v dolní parlamentní komoře a vývoji volebních preferencí není příliš reálné.

S jistotou tak lze tvrdit pouze to, že v případě neschválení státního rozpočtu by následovalo rozpočtové provizorium. Podle něj stát hospodaří do momentu, než se podaří státní rozpočet schválit. V praxi by se to projevilo tím, že by každý měsíc provizoria mohla vláda nakládat s jednou dvanáctinou výdajů předchozího státního rozpočtu. To by pro Andreje Babiše a jeho politiku štědré ruky nebyla zrovna komfortní situace.

David Klimeš: Proč nezrušit schvalování rozpočtů Sněmovnou, když si finance stejně Babiš určuje sám?

• Upravit
• Smazat

Andrej Babiš jako ministr financí zavedl fígl, že se naplánuje značný schodek, i když se čekají lepší čísla, a pak se slavně oznámí občanům, kolik se virtuálně ušetřilo. Už tehdy si to Poslanecká sněmovna neměla nechal líbit, ale bohužel nechala a ztratila vládu nad rozpočty. Nyní se hospodářský cyklus přehoupl přes vrchol a najednou se takové cirkusové rozpočtování hroutí. Naopak je problém dodržet schodek, který už najednou není přemrštěný, ale skoro až nedostatečný.

Přitom naplnění nejrůznějších slibů, které dal, vyjde celkem na desítky miliard korun. Ty nemusí pokrýt rozpočtovými příjmy. Ekonomika totiž neroste tak rychle, jak ještě v nedávné minulosti.

Zavádět různé daně není zrovna populární. V takové situaci si lze vypomoci vyšším rozpočtovým schodkem. Na něj nejsou ochotni přistoupit komunisté a nadšení z toho nejsou ani sociální demokraté.

Andrej Babiš se je snaží motivovat ke změně postoje hrozbou předčasných voleb. Počítá s tím, že by z nich mohli mít obavu. Vzhledem k tomu, že dobře vědí, jak nesnadná cesta k nim vede, to na KSČM a ČSSD neudělá velký dojem.

Petr Hartman|foto: Khalil Baalbaki

Zároveň je téměř jisté, že rozpočet na příští rok vládní většina prosadí. Nepřispějí k tomu výhrůžky, ale zákulisní dohoda týkající se přesunů miliard tak, aby to vyhovovalo stranickým zájmům. Pokud si to situace vyžádá, klidně i za cenu schodku převyšujícího 40 miliard korun. Takže kvůli rozpočtu se předčasné sněmovní volby určitě konat nebudou.