Petr Hartman: Sliby vládní koalice začínají narážet na ekonomickou realitu
Spory kolem vyššího rodičovského příspěvku vyřeší státní rozpočet. Alespoň se na tom shodla vládní koalice.
Není to převratné rozhodnutí. Vychází z logiky věci. Chce-li rodinám s malými dětmi finančně přilepšit, potřebuje na to peníze. Ty musí sebrat ze státního rozpočtu. Pochopitelně existují-li v něm dostatečné prostředky.
Petr Hartman: Důchody na úkor rodin s dětmi
Kde vzít na důchody? U rodin s malými dětmi. Také tímto způsobem si lze zjednodušeně vyložit dohodu hnutí ANO se sociální demokracií.
Zatím to vypadá na to, že ne pro všechny rodiny. Chybí několik miliard korun. Ve státních výdajích pohybujících se kolem jednoho a půl bilionu by se mohly najít. Musíte se však dohodnout na tom, kde v rozpočtu peníze seberete.
Případně se můžete pokusit získat do stání pokladny další finance. Například zvýšením či zavedením nových daní. Hnutí ANO a sociální demokracie se zatím neshodly na tom, jak ke zmiňovaným miliardám přijít. Do září, kdy bude vláda posílat návrh nového státního rozpočtu do sněmovny, na to mají ještě čas.
Rodiny s malými dětmi si tak musí zatím nechat zajít chuť na 80 tisíc korun. I v následujících měsících zůstanou v napětí, zda právě ony nakonec od ledna na vyšší rodičovský příspěvek budou mít nárok. V tuto chvíli je obtížné předvídat, jak celá věc dopadne.
Zvyšování daní
Vláda málo investuje, šetřit se má na provozních výdajích, radí člen Národní rozpočtové rady
Vláda začíná jednat o rozpočtu na příští rok. Ministři se tento týden budou scházet s ministryní financí Alenou Schillerovou za hnutí ANO, která chce kvůli pomalejšímu růstu ekonomiky ušetřit až 25 miliard korun, mimo jiné například snížením počtu státních zaměstnanců o desetinu.
Vládní koalice totiž pomalu začíná narážet na méně příznivou ekonomickou realitu. Tuzemské hospodářství už neroste takovým tempem jako v době nedávno minulé. Do státní pokladny proto neplynou tak lehce peníze.
Babišův kabinet se pomalu dostává do situace, kdy bude muset šetřit. V lepším případě bude muset redukovat své sliby a pečlivě vážit každou vydanou korunu. Pochopitelně obrazně řečeno.
Ostatně už vývoj hospodaření státu v letošním roce nedává důvod k velkému optimismu. V prvním čtvrtletí letošního roku sice rostly rozpočtové příjmy, ne však takovým tempem, aby pokryly zvyšující se výdaje.
Petr Hartman: Státní rozpočet a konec světa
Konec světa se neblíží, proto Česká republika nebude příští rok hospodařit s dobrým státním rozpočtem. Právě zmiňovanou katastrofou podmínil Miroslav Kalousek svůj pozitivní pohled na navrhované výdaje a příjmy státu.
Nechce-li vláda v příštím roce sestavit rozpočet s deficitem blížícím se hranici sto miliard korun, bude muset na některé sliby zapomenout, případně je omezit.
Velkou roli při takovémto rozhodování budou hrát politické zájmy jednotlivých stran. V dobách méně příznivých se ukáže, zda i nadále vydrží vzájemné soužití hnutí ANO se sociální demokracií bez vážných problémů.
Vzhledem k boji o podobný typ voličů to není příliš pravděpodobné. Tím spíš, že se Andreji Babišovi příliš nechce do zvyšování daní. Přitom sociální demokraté v něm naopak vidí hlavní možnost, jak získat peníze pro splnění různých slibů, kterými se snaží u voličů získat zpět ztracenou důvěru.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
