Petr Hartman: Státní rozpočet a konec světa

Zleva ministryně financí Alena Schillerová, premiér Andrej Babiš a předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek
Další podcasty, rozhovory a příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zleva ministryně financí Alena Schillerová, premiér Andrej Babiš a předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek

Konec světa se neblíží, proto Česká republika nebude příští rok hospodařit s dobrým státním rozpočtem. Právě zmiňovanou katastrofou podmínil Miroslav Kalousek svůj pozitivní pohled na navrhované výdaje a příjmy státu.

Hospodařit s plánovaným schodkem 40 miliard korun může skutečně působit, jako chování ve stylu po nás potopa.

Julie Hrstková: Poslední reálný rozpočet?

Julie Hrstková

Rozpočet na příští rok berme s rezervou. Jak ukázala minulost, reálně skončí úplně jinak než s naplánovaným 40miliardovým schodkem. Vzhledem k budoucnosti, která nás čeká, na něj někdy můžeme vzpomínat jako na ten poslední, kdy ještě tak nějak příjmy a výdaje odpovídaly realitě.

Ekonomice se zatím relativně dobře daří a státní pokladna se utěšeně plní. Přesto vydatný přísun peněz nestačí pokrýt stále rostoucí výdaje. To chladný ekonomický rozum nemůže jen tak vstřebat.

O způsobu zacházení s penězi daňových poplatníků však rozhodují politici. Ti k podobě státního rozpočtu mají specifický přístup. Svým způsobem si kupují přízeň občanů. Rozdávání peněz ze státního rozpočtu pro ně může být dobrou investicí. Navrátit se jim může v podobě úspěchu ve volbách.

Je proto přirozené, že každý rok vláda rozpočet chválí a opozice kritizuje. Například vyčítá kabinetu, že málo investuje. Utrácí peníze za bující úřednický aparát. Zavazuje státní pokladnu do budoucna k vyplácení vyšších důchodů, sociálních dávek, platů a podobně. Přitom mohou nastat ekonomicky horší časy a přísun peněz do státní pokladny se zmenší.

Přerod z podnikatele v politika

Byť by opozice měla v něčem pravdu, nemá šanci ji prosadit. Vláda má stejně dopředu pro svůj návrh zajištěnou podporu. Když je menšinová, musí za ni zaplatit.

Petr Hartman: Státní rozpočet na příští rok nebude podle představ prezidenta, ale vlády a komunistů

Prezident Miloš Zeman při projevu před poslanci ve sněmovně 24. října 2018

Prezident republiky Miloš Zeman pokračuje v tradici, kterou sám založil. Každý rok se objeví v Poslanecké sněmovně a přesvědčuje zákonodárce o tom, aby podpořili návrh státního rozpočtu.

Stačí k tomu například schválit přesuny plánovaných příjmů. Případně vyjít vstříc některé politické straně už při sestavování rozpočtu. Není-li premiér politický sebevrah, nepustí do sněmovny takový návrh, který by nebyl dopředu průchozí.

Tentokrát by výpomoc měla vyjít na pár stovek milionů korun. Alespoň na takovouto sumu byly vyčísleny různé návrhy komunistů. Pro běžného člověka je to těžko představitelná částka. Vzhledem k rozpočtovým výdajům přesahujícím jeden a půl bilionu korun je to svým způsobem pakatel.

Za něj už nelze považovat čtyřicetimiliardový deficit. Jeho výše a struktura rozpočtových výdajů názorně ukazují přerod Andreje Babiše z podnikatele v politika. Kdyby podobným způsobem zadlužoval firmu, musela by dříve, nebo později zkrachovat. Když tímto stylem řídí stát, může na tom spíše vydělat.

Petr Hartman

Alespoň průzkumy veřejného mínění názorně dokazují, že podpora jím vedeného hnutí ANO je stále vysoká. Zkrátka ukazuje se, že s pomocí peněz ze státního rozpočtu dobře cílí na určité skupiny lidí. Jak naznačuje zmiňovaný schodek, hodlá v tom pokračovat i v příštím roce.

Spustit audio

Související