Petr Hartman: Den české, nebo československé vlajky?
Státní vlajka je základním symbolem České republiky. Vyjadřuje její nezávislost a svrchovanost. Zaslouží si zařazení mezi významné dny. Také tímto argumentem zdůvodňovali předkladatelé návrh novely příslušného zákona. Svůj záměr prosadili. Proto na 30. březen připadne každoročně Den české vlajky.
Čtěte také
Nepůjde o státní svátek, ale o významný den. Lidé se tak nemohou těšit na rozšíření pracovního volna. Většina občanů toto datum patrně vůbec nezaregistruje a českou vlajku u svého příbytku nevyvěsí.
Podobně jako v případě jiných významných dnů, ke kterým patří například Den samizdatu, nebo Den rodin a mnohé další. Celkem jich bude v kalendáři 20 a nové mohou podle libovůle zákonodárců přibývat.
Vlajka neměla přežít rozdělení
Datum pro nejnovější významný den nebylo vybráno náhodně. Dne 30. března 1920 byla oficiálně zákonem stanovena podoba československé vlajky. K bílému a červenému pruhu byl tehdy dodán modrý klín údajně považovaný za symbol Slovenska.
Čtěte také
Vlajka společného československého státu neměla přežít jeho konec. Alespoň v ústavním zákoně o zániku České a Slovenské federativní republiky se píše, že po jejím rozpadu nesmí nástupnické státy používat státní symboly federace. K nim vlajka bezesporu patřila.
Navzdory tomu se bývalá československá vlajka stala v nezměněné podobě jedním ze státních symbolů České republiky. Její političtí představitelé tak de facto ignorovali znění zákona, který někteří z nich sami schválili. Není divu, že slovenským politikům se tento přístup nelíbil a protestovali proti němu. Ne však natolik silně, a ne například žalobou k příslušnému mezinárodnímu soudu.
Do sporu se Slováci nepustili patrně také proto, že měli už dávno jasnou představu o podobě vlajky slovenské. Ta se neodkazovala na tu československou. Navíc poprvé nad Bratislavským hradem zavlála v současné podobě už na začátku září 1992. Přirozeně se tak po rozpadu federace stala jedním ze státních symbolů samostatného Slovenska.
ČR jako pokračování Československa
Čeští politici se do tvorby nové vlajky nepustili a sáhli po československé, bez ohledu na zmiňovaný zákon. Jedním z hlavních argumentů bylo tvrzení, že se necítí rozhodnutím federálního shromáždění vázáni. Pro hladký zánik společného státu lze k tomu dodat, že naštěstí pouze v tomto bodě.
Jejich počínání mohlo posílit dojem, že Češi považovali Československo de facto za svůj stát daleko více než Slováci. Proto vznik České republiky brali většinou jako pokračování tohoto státu, ze kterého naši dnešní východní sousedi sami dobrovolně odešli. A právě převzetí vlajky to mělo názorně demonstrovat.
Pokud by tehdy byly dodrženy dohody a postupovalo by se v souladu se schváleným zákonem o zániku společného státu, měla by vlajka České republiky jinou podobu než ta československá. Mimo jiné by to znamenalo, že Den české vlajky by velmi pravděpodobně připadl na jiné datum v kalendáři než na 30. březen, kdy se v roce 1920 zrodila oficiální vlajka nově vzniklého Československa.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
