Petr Fischer: Daně nejsou sprosté slovo
Před vstupem do vlády se tehdejší lídr koalice Spolu a předseda ODS Petr Fiala chlubil tím, že ODS má ekonomickou kompetenci, kterou ve vládě také osvědčí. Zatím se tak, bohužel, neděje. ODS si nejenom neví rady s tím, jak zkrotit rozpočtový schodek, ale nedokáže se ani zbavit starých stereotypů, které v 90. letech razila jako pravou pravicovou politiku, a to tak silně, až přešly do krve statisíců lidí.
ODS si navíc řadu pojmů a důležitých politických operátorů zařadila na seznam sprostých slov. To nejhorší, jehož vyslovení způsobuje řetězovou paniku oprávněně vyděšených a blíží se tak slovu Voldemort, tedy pojmenování zla ze světa Harryho Pottera, které se nesmí vyslovit, jsou daně.
Čtěte také
Ekonomického experta ODS a místopředsedu Sněmovny, Jana Skopečka, už pouhá úvaha o zvyšování daní z příjmů či zavádění sektorových daní a daní z mimořádného zisku přiměla k politicky sebevražednému výroku, že raději než vyšší daně pro vyšší příjmy, bude lepší obnovit spoluúčast pacientů u lékaře.
S takovým sloganem se v Česku suverénně prohrávají volby. Poplatky u lékaře už jednou ODS volby prohrály, zdá se, že své faux pas chce opakovat, a ještě ráda, protože tím přece brání pravou pravicovou politiku. Přitom právě teď měla ODS osvědčovat svou ekonomickou kompetenci v tom, že v tak turbulentní době, jako je ta naše, přestane bojovat za ideologické pravdy a zaměří se na ekonomickou pragmatičnost. Nota bene, když sám premiér a další ministři často zdůrazňují, že žijeme víceméně ve válečné době, která si žádá odvážná mimořádná řešení.
Politika jako pragmatická praktická disciplína
Slovo daně není sprosté, není to projev nějaké socialistické či dokonce komunistické nátury, jak často blouzní pravicoví politici a jejich podpůrné mediální týmy.
Čtěte také
Naopak, je to legitimní nástroj zodpovědných národních hospodářů k vyrovnávání rozhozených státních financí, je-li rozpočet v trvalém každoročním deficitu přes 300 miliard, nelze hrát ideologické hry, jak to mělo být správně podle Margaret Thatcherové nebo Miltona Friedmana nebo co by tomu řekl Reagan. Jistě, že je nepříjemné zvyšovat daně, když před volbami slibujete, že to neuděláte, ale před volbami přece nebyla válka a inflace nepřipomínala zrychlující rotaci finanční rulety.
Když vláda neumí prosadit své ideologické vzdušné zámky, tedy ořezat zbytné výdaje a zefektivnit chod státu, a dokonce se jako stát hrne zpátky do energetiky, kde měl vládnout trh, není k vyrovnávání rozpočtu jiné cesty než zvýšení berní zejména tam, kde se vytváří peněz dost a dost. Když to pochopili i konzervativci v Británii, kde zavedli daň z mimořádných zisků, jež narostly kvůli inflaci a spekulativnímu růstu cen, nikoli kvůli šikovnosti podnikatelů, mohlo by to dojít i ideologické pravici v Česku.
Teď opravdu není čas hrát si na ideologickou čistotu, z hlediska ekonomického často nesmyslnou. Chce-li vláda dát státní finance dohromady, musí se začít chovat realisticky a naučit se pracovat i s pojmy jako daně, sociální stát a sociální soudržnost. Politika je pragmatická praktická disciplína, ne akademická přednáška ideologie. Čím dříve to Fialova vláda pochopí, tím líp. Pro všechny!
Autor je komentátor časopisu Euro
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
