Daňové výnosy jsou neudržitelné. Vláda musí zvýšit daně, vyzývá ekonom Mertlík

13. červen 2022

Schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na téměř 190 miliard korun. Je pravděpodobné, že se nepodaří dodržet schválený schodek ve výši 280 miliard. „Je to situace radikální nejistoty, kdy je velmi obtížné prognózovat, kam až ta výše toho deficitu dospěje. A vláda má poměrně omezené možnosti,“ konstatuje ekonom a bývalý ministr financí Pavel Mertlík.

Udržení schváleného deficitu prý zároveň není největší prioritou, a i když se to nakonec nepodaří, nebude to žádná velká tragédie. Problém ale Mertlík vidí ve struktuře veřejných příjmů a výdajů, kterou považuje za dlouhodobě neudržitelnou.

Zdanění vyšších příjmových skupin se musí zvýšit.
Pavel Mertlík

„Celkový daňový výnos, který je dnes někde okolo 33 procent HDP, je dlouhodobě neudržitelný,“ upozorňuje s odkazem na očekávané výdaje související s národní bezpečností a investicemi do armády.

Rozpočtové příjmy by prý měly vzrůst o přibližně 3 procentní body, což zároveň nelze udělat z roku na rok a daňové břemeno musí být rozloženo tak, aby škody byly co nejmenší. „Musí se zvýšit zdanění vyšších příjmových skupin,“ zdůrazňuje ekonom.

Čtěte také

Zatímco u daní z příjmů firem pro větší zvýšení nevidí velký prostor, u fyzických osob by podle Mertlíka měla být zavedena daňová progrese a také dojít ke zvýšení daní z nemovitosti, byť v celkovém objemu jde o malou část.

„Nicméně většina členských zemí Evropské unie má výnosy z daní z nemovitosti a obecně majetkových daní někde mezi 2 a 3 procenty HDP. U nás jsme hluboko pod procentem,“ srovnává ekonom.

Válečná ekonomika

Inflace v květnu dosáhla hodnoty 16 procent, analytici navíc předpokládají další růst v červnu a červenci. Mertlík uvádí, že pokud nenastanou další cenové šoky, mohla by se situace začít pomalu zklidňovat ve druhé polovině roku.

Dostáváme se do situace válečné ekonomiky.
Pavel Mertlík

Přestože na trhu není nedostatek komodit, včetně ropy a plynu, tak jejich ceny letí vzhůru v očekávání růstu cen.

„Bezesporu dochází k výraznému zvyšování marží u celé řady výrobců a prodejců. Čili nejsou to jenom náklady v tom úzkém slova smyslu, ale prostě své si na tom snaží celá řada podniků podnikatelů jaksi uhrát, když to řeknu velmi lidově,“ dodává.

Čtěte také

Proti tomu podle Mertlíka může působit centrální banka zvyšováním úrokových sazeb a tím snižováním spotřebitelské poptávky. Daní za zkrocení inflace ale pravděpodobně bude určitý pokles HDP nebo přinejmenším o pokles růstu.

Stejně tak vláda má celou řadu možností, jak inflaci krotit, ty ovšem téměř nevyužívá. „Ministerstvo financí má rozsáhlé pravomoci na zastropování cen i marží. Jsou i další legislativní nástroje, které za normálních okolností není vhodné používat. Jenomže my se dostáváme do situace válečné ekonomiky. Války se neúčastníme, ale probíhá v bezprostřední blízkosti a naši ekonomiku ovlivňuje,“ podotýká současný rektor Vysoké školy Škoda Auto Pavel Mertlík.

Může vláda pomoci všem ohroženým skupinám? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

autoři: Jan Bumba , ert
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.