Daňové výnosy jsou neudržitelné. Vláda musí zvýšit daně, vyzývá ekonom Mertlík

Udržení schváleného deficitu prý zároveň není největší prioritou, a i když se to nakonec nepodaří, nebude to žádná velká tragédie. Problém ale Mertlík vidí ve struktuře veřejných příjmů a výdajů, kterou považuje za dlouhodobě neudržitelnou.

Zdanění vyšších příjmových skupin se musí zvýšit.
Pavel Mertlík

„Celkový daňový výnos, který je dnes někde okolo 33 procent HDP, je dlouhodobě neudržitelný,“ upozorňuje s odkazem na očekávané výdaje související s národní bezpečností a investicemi do armády.

Rozpočtové příjmy by prý měly vzrůst o přibližně 3 procentní body, což zároveň nelze udělat z roku na rok a daňové břemeno musí být rozloženo tak, aby škody byly co nejmenší. „Musí se zvýšit zdanění vyšších příjmových skupin,“ zdůrazňuje ekonom.

Čtěte také

Vláda neví, kde škrtat, aby to nebolelo. Najít v rozpočtu sádlo ale není legrace, podotýká ekonom Skořepa

Zatímco u daní z příjmů firem pro větší zvýšení nevidí velký prostor, u fyzických osob by podle Mertlíka měla být zavedena daňová progrese a také dojít ke zvýšení daní z nemovitosti, byť v celkovém objemu jde o malou část.

„Nicméně většina členských zemí Evropské unie má výnosy z daní z nemovitosti a obecně majetkových daní někde mezi 2 a 3 procenty HDP. U nás jsme hluboko pod procentem,“ srovnává ekonom.

Válečná ekonomika

Inflace v květnu dosáhla hodnoty 16 procent, analytici navíc předpokládají další růst v červnu a červenci. Mertlík uvádí, že pokud nenastanou další cenové šoky, mohla by se situace začít pomalu zklidňovat ve druhé polovině roku.

Dostáváme se do situace válečné ekonomiky.
Pavel Mertlík

Přestože na trhu není nedostatek komodit, včetně ropy a plynu, tak jejich ceny letí vzhůru v očekávání růstu cen.

„Bezesporu dochází k výraznému zvyšování marží u celé řady výrobců a prodejců. Čili nejsou to jenom náklady v tom úzkém slova smyslu, ale prostě své si na tom snaží celá řada podniků podnikatelů jaksi uhrát, když to řeknu velmi lidově,“ dodává.

Čtěte také

Vysoká inflace může trvat čtyři pět let. Když se vyřeší energie, půjde to trochu líp, tvrdí ekonom Lízal

Proti tomu podle Mertlíka může působit centrální banka zvyšováním úrokových sazeb a tím snižováním spotřebitelské poptávky. Daní za zkrocení inflace ale pravděpodobně bude určitý pokles HDP nebo přinejmenším o pokles růstu.

Stejně tak vláda má celou řadu možností, jak inflaci krotit, ty ovšem téměř nevyužívá. „Ministerstvo financí má rozsáhlé pravomoci na zastropování cen i marží. Jsou i další legislativní nástroje, které za normálních okolností není vhodné používat. Jenomže my se dostáváme do situace válečné ekonomiky. Války se neúčastníme, ale probíhá v bezprostřední blízkosti a naši ekonomiku ovlivňuje,“ podotýká současný rektor Vysoké školy Škoda Auto Pavel Mertlík.

Může vláda pomoci všem ohroženým skupinám? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.