Kontrola marží svobodu podnikání neohrožuje. Dokonce je to do nějaké míry tržní řešení, míní ekonom Bittner
Státní úřady kvůli růstu cen kontrolují marže na potraviny a pohonné hmoty. Neohrožuje to svobodu podnikání? „Zatím ne, zatím vláda jen monitoruje. Ale není to asi něco, co by měla dělat vláda, která se chce prezentovat jako obhájce tržního uspořádání,“ míní ředitel Liberálního institutu Martin Pánek. Také podle ekonoma Jana Bittnera nejde o ohrožení svobody podnikání. „Dokonce bych řekl, že to je do nějaké míry tržní řešení, které může podnikání i pomoct,“ soudí.
Pánek opakuje, že kontrola marží není tržní opatření. Vyšší marže reflektují zvýšené riziko na trzích a prodejci to nedělají jenom tak z plezíru, naznačuje někdejší poradce europoslanců:
„Kdyby mohli ceny navýšit třeba loni, tak by to udělali. Takže je evidentní, že reagují na nějakou situaci na trhu, protože to udělali až teď, kdy se zvýšilo to riziko. A není mi moc jasné, jak by regulace mohla pomoct podnikání. Pokud by vyšší marže přetrvala delší dobu, tak nám říká, že může přijít nová rafinerie nebo nový provozovatel čerpacích stanic a může se na ziscích taky podílet. Z dlouhodobého hlediska není možné, aby jedno odvětví bylo mnohem ziskovější než ostatní odvětví.“
Z dlouhodobého hlediska není možné, aby jedno odvětví bylo mnohem ziskovější než ostatní odvětví.
Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu
Z dlouhodobého hlediska to možné je, reaguje Bittner. „Ale momentálně se bavíme o krátkodobém hledisku, protože situace v současnosti není úplně běžná. A podle informací z ministerstva zemědělství nebo financí toho někteří podnikatelé zkrátka využívají. Protože můžou, protože odvětví, ve kterém podnikají, si krátkodobě není schopné poradit s takovouto situací,“ vysvětluje pedagog Vysoké školy ekonomické, který v minulosti radil premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD).
Čtěte také
To, jakým způsobem může toto opatření pomoc podnikání v Česku, je podle něj právě prostřednictvím transparentnosti a rovných podmínek.
„Protože pokud je v nějakém odvětví vyšší ziskovost, mělo by to lákat podnikatele, aby tam vstupovali. Ale ve chvíli, kdy tuto informaci nemají, je naprosto v pořádku, aby se transparentnost zvýšila a bylo jasné, která odvětví jsou zisková. Může to pomoct i spotřebitelům, kteří by měli vědět, jestli kupují zboží s normální marží, anebo na nich někdo vydělává víc, než by musel,“ konstatuje Bittner.
Cena je určená trhem
Podle Pánka stát nemá řešit situaci ani ve chvíli, kdy marže přesáhne třeba i 255 procent, jak tvrdil ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) v případě uzenin. Zdůrazňuje, že cena je určená trhem.
Čtěte také
„Většina hráčů na trhu přebírá cenu na trhu. Samozřejmě mohou si ji snížit, ale to pak povede k tomu, že jejich produkt bude okamžitě vykoupen a všichni ostatní, na které se nedostane od toho jednoho dodavatele, budou muset nakupovat od těch, kteří cenu nesnížili. Takže nemůžeme říkat, že je nějaká marže, která musí být na všechny produkty stejná, protože tak to prostě nefunguje,“ říká.
„Nevím, proč by zrovna proč by stát měl regulovat zrovna cenu šunky. Proč by to mělo zatěžovat ministra zemědělství nebo jakéhokoliv jiného ministra,“ dodává.
Stát vytváří mantinely. Když nefungují, je on ten, který může zasáhnout a nedokonalosti se pokusit opravit.
Jan Bittner z Vysoké školy ekonomické
My se ale nebavíme o cenové regulaci, ale o tom, že stát by měl upozornit na situace, kde určitá mocenská pozice na trhu umožňuje zvýšit marže tak, že to přispívá ke zhoršení inflace nebo ke zhoršení životních podmínek, reaguje Bittner.
Čtěte také
Demokratický právní stát podle něj garantuje tržní prostředí, a proto má právo v určitých případech zasahovat.
„Stát vytváří mantinely, ve kterých se firmy utkávají o spotřebitele. A ve chvíli, kdy nastavené mantinely nefungují, je on ten, který může zasáhnout a nedokonalosti se pokusit opravit. V tuto chvíli to není ani o napravování nedokonalostí, protože minimálně v otázce potravinářství tušíme, že jde o strukturální problém. Mocenské nerovnováhy mezi odběrateli i dodavateli jsou dlouhodobé. Ale tady reaguje na konkrétní situaci v současnosti, kdy se na světových trzích dějí dynamické změny a stát musí hrát o něco aktivnější roli,“ míní.
Poslechněte si celou debatu. Ptá se Tomáš Pancíř.
Související
-
David Klimeš: Proč jen kontrola marže u šunky? Obnovme rovnou plánovací komisi
Vláda se dušuje, že v čase extrémní inflace pomáhá občanům, jak jen může. Ve srovnání s okolními zeměmi je pomoc ale spíše menší.
-
Stanjura: Marže budeme kontrolovat v celém řetězci od rafinerií, distributorů až k čerpacím stanicím
Podle ministra financí Stanjury kontroly prokázaly umělé navyšování cen ze strany pumpařů. Zástupci Unie petrolejářů namítají, že jejich data nic takového nepotvrzují.
-
Čerpací stanice si marže nenavýšily, za vysokými cenami je trh v Rotterdamu, zní od petrolejářů
Vláda zvažuje zavedení maximálních marží na benzín a naftu u čerpacích stanic. Ministr financí Stanjura není spokojen s výsledky kontrol u prodejců paliv.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
