Pavel Šporcl: Hudební výchova znamená i pochopit chování k sobě samým. Je to důležitá součást vývoje mladého člověka

5. červen 2021

Houslový virtuos Pavel Šporcl ve svém otevřeném dopise vládě upozornil premiéra a některé ministry na nedostatečnou podporu umělců během pandemie. „Ministra kultury jsem viděl pouze v době, kdy se velmi aktivně snažil ve sněmovně i před veřejností ukázat, že je velmi potřebný nouzový stav, ale o kultuře nepadlo ani slovo,“ kritizuje hudebník v pořadu Osobnost Plus.

Než napsal otevřený dopis, ministr kultury měl pouze jedinou tiskovou konferenci, připomíná Šporcl: „Tomu neříkám akčnost. Určitě měl mnoho jednání, o kterých ale nevím, kam vyústily.“

Čtěte také

„Nechci říkat, že Lubomír Zaorálek neudělal nic, to by bylo příliš, ale minimálně morální podpora od něj nezaznívala a nebylo ho vidět.“

A přitom by prý stačilo říci něco v následujícím smyslu, navrhuje houslista: „‚Moje milá kulturní komunito, vím, že jste na tom nejhůř ze všech, protože vás zavřeli první a jako poslední vás otevřou. Dělám, co můžu, a celá vláda na vás myslí.‘ Bohužel pan ministr toto neumí ani na svých sociálních sítích nebo na svém webu.“

„Měl jsem pocit, že jsme opravdu to poslední kolo od vozu, a frustraci jsem vložil do svého otevřeného dopisu. Ten ale nebyl jen o kultuře, ale zmiňoval jsem i kulturnost tohoto národa a jak se na kulturu pohlíží, tedy že se o ní mluví jen v tom nejhorším smyslu, čehož příkladem může být pan prezident.“

Ve školách se nezpívá

Poslední příslovečnou kapkou pro Šporcla podle jeho slov bylo, když se houslista dozvěděl, že ministerstvo školství škrtá ze svého rámcového vzdělávacího programu hodinu hudební výchovy týdně na úkor informatiky.

Čtěte také

„Té přibudou čtyři hodiny. Přišlo mi, že za pláštíkem covidu se zase něco pohnulo negativně. To mě velmi mrzí,“ svěřuje se umělec.

Někteří poslanci tvrdí, že už se toto rozhodnutí nedá vrátit. „Jsem zvědav jestli se to podaří. Protože hudební výchova není jen zpěv a učení o Smetanovi s Dvořákem, ale také pochopení větších celků, forem chování se k sobě samým, je to opravdu velmi důležitá součást výchovy mladého člověka.“

Znamená to, že děti mají hudební výchovu jen teoretickou a nemohou si chudáci ani zazpívat?
Pavel Šporcl

Houslista kritizuje také prohlášení vlády, že zpěv není součást výuky. „Při tom se osypávám a stále se nepodařilo docílit, i když jsem měl dohodu s paní hlavní hygieničkou, aby se ve škole a školských zařízeních mohlo zpívat.“

„Já tomu nerozumím. To znamená, že děti mají hudební výchovu jen teoretickou a nemohou si chudáci ani zazpívat, a to ani ve školách, kde mají rozšířenou hudební výchovu?“

Čtěte také

Virtuos chápe, že před čtyřmi měsíci toto omezení mělo souvislost s pandemií, to však ale prý už neplatí. „Když dnes mohou zpívat třicetičlenné sbory, tak nechápu, proč ne děti ve školách, když jsou testované a mají celý den roušku.“

„Na kulturní školství se u nás zapomíná. To se týká také základních uměleckých škol, které byly na chvostu jakéhokoliv zájmu, i na to jsem ve svém dopise upozorňoval,“ popisuje rozsáhlé nedostatky v podpoře české kultury Pavel Šporcl.

Celý rozhovor si můžete poslechnout v audiozáznamu. Pavla Šporcla se ptá Barbora Tachecí.

autoři: Barbora Tachecí , oci
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.