Patricie Polanská: Sami sobě (ne)přáteli

No, kompromisy ve trojici jsou složitá věc, to je jasné. Na pohled je to sice velký ústupek od Věcí veřejných, ale zdá se, že jim to za to stále stojí. Třeba za ty čtyři křesla ve vládě.

Šest pak má připadnout ODS, a pět TOP 09. Ta ale zlobí - chce stejně ministrů jako ODS, a nebo, když už si nebudou rovni v počtu, tak aspoň takříkajíc silově. Tedy, TOP 09 si nárokuje více takzvaných silových ministerstev. Žádost o vyrovnaný počet ministerstev je přeci jen podivná, protože ať to bereme z jakékoli strany, TOP 09 nezískala stejný volební výsledek jako ODS. Ale když mohly budoucí koaliční strany vyšachovat z vedení sněmovny dílem sociální demokraty, a úplně KSČM, pak se nejspíš „jiné" počty dají čekat i v koalici.

Za silová ministerstva se tradičně berou resorty zahraničí, financí, obrany, vnitra a v případě Česka bychom asi neměli zapomenout na ministerstvo pro místní rozvoj. To zřejmě bude zachováno - a jde samozřejmě o to, že vládne miliony z evropských dotací. Protože ministerstvo zahraničí má předseda TOP 09 zřejmě jisté, těžko se zbavit dojmu, že jde o to, najít místo pro místopředsedu Miroslava Kalouska. Byť ten ve víkendových Lidových novinách říká, že on ve vládě být nemusí, naopak Karel Schwarzenberg bezpodmínečně ano. Požadavek TOP 09 nicméně rozhodně neukončuje spekulace, že mezi ODS a TOP 09 probíhá bitva o ministerstvo financí.

Mimochodem, když si dovolíme drobnou odbočku na Slovensko, tam mají taktéž po volbách. A vládu taky nesestavuje ten, kdo volby vyhrál. No a vcelku zajímavě se na téma nutných kompromisů vyjádřil předseda tamního nováčka, strany Svoboda a Solidarita Richard Sulík. Radši prý bude vysvětlovat, proč se ve jménu dohody s ostatními stranami vzdal dekriminalizace marihuany nebo zavedení registrovaného partnerství, tedy svých předvolebních taháků, než aby musel vysvětlovat, že na Slovensku bude „strašit" ještě bůhví kolik roků Robert Fico. Tedy vítěz voleb.

Na Slovensku se aktuálně dojednává čtyřkoalice, Jenže, jak vyplývá z výroku Richarda Sulíka, také tam mají jasně definovaného protivníka. Kdežto v Česku? S jistou nadsázkou se dá říct, že Jiří Paroubek svým odchodem z čela sociální demokracie provedl třem snad budoucím koaličním stranám totéž, co Mirek Topolánek svým odchodem před volbami sociální demokracii. Jako protivníci si teď zbyli jen tři koaliční partneři. No a jak ukazuje včerejší večerní veřejná ostrá výměna názorů kvůli počtu ministerstev a jejich rozdělení mezi Karlem Schwarzenbergem a Petrem Nečasem, včetně nevídané omluvy veřejnosti předsedy ODS za slova předsedy TOP 09, teď teprve začíná přituhovat.

Autorka je hlavní editorka ČRo Rádia Česko