Papoušci s odolnými batůžky
Novozélandští vědci slaví. Poprvé se jim podařilo sledovat pohyb ohrožených papoušků nestorů kea pomocí GPS.
Papoušci patří k nejzajímavějším opeřencům. Jsou vysoce inteligentní, žijí i několik desetiletí a mají velmi důmyslný systém zvukové komunikace. My se můžeme o jejich schopnosti učit se novým zvukům přesvědčit u jedinců, kteří v zajetí zvládli celé věty. Ornitologové by rádi studovali papoušky nejen v zajetí, ale také ve volné přírodě. To však naráží na celou řadu překážek. Jednou z nich je neochota papoušků nosit na svém těle jakýkoli „přívěsek“, tedy i zařízení pro sledování pomocí GPS a sběr dalších důležitých dat. Papouščí zobák pracuje jako velmi kvalitní štípací kleště. Jakékoli zařízení připevněné na tělo si papoušci obvykle záhy zase „odmontují“.
V tomto ohledu papoušci s vědci nespolupracují tak ochotně jako třeba čápi černí, které na jejich tazích do afrických zimovišť a při návratech na hnízdiště opakovaně sledovali pomocí satelitního vysílače čeští ornitologové ve spolupráci s Českým rozhlasem. To se nyní od základů mění, protože tým novozélandských vědců pod vedením Todda Dennise z University of Auckland uspěl při sledování papouška nestora kea pomocí GPS. Dennisův tým to oznámil na stránkách vědeckého časopisu The Auk: Ornithological Advances.
Nestor kea (Nestor notablis) patří mezi velké papoušky. Měří na délku i půl metru a váží kolem jednoho kilogramu. Žije v horách Jižního ostrova Nového Zélandu, kde mu nevadí ani sníh. Tito velmi inteligentní ptáci se proslavili kousky, jež provádějí návštěvníkům hor. Jejich zobákům nic neodolá. S tímhle universálním nástrojem se dostanou třeba do odložených batohů horských turistů a tam dokážou napáchat nedozírné škody. Nejenže ukradnou jídlo, ale pro zábavu či ze zvědavosti „loupí“ i cestovní doklady, platební karty či klíčky od auta. Kea byl dlouho huben farmáři, kteří jej viní z napadání jehňat. Od roku 1986 je tento pták na Novém Zélandu přísně chráněný. I proto vědci chtěli tyto papoušky sledovat na dálku pomocí GPS.
Todd Dennis a jeho spolupracovníci vyrobili „kea-vzdorné“ GPS tak, že přístroj zalili do tuhého polymeru a připevnili jej na zvláštní postroj. Ten pak připnuli chycenému papouškovi na tělo jako jakýsi batůžek. GPS zalité do umělé pryskyřice nesl pták na zádech. Po týdnu vědci papouška polapili podruhé, postroj mu sejmuli a zkontrolovali jak ptáka, tak i přístroj.
Ze čtrnácti označených nestorů se dva ztratili a vědci nezjistili, co se s nimi stalo. Dva ptačí výtečníci se i „kea-vzdorného“ batůžku zbavili během pouhé hodiny. Zbývajících deset papoušků ale nosilo GPS po celou dobu sledování. Postroj ptákům ani v nejmenším nevadil v pohybu. Jejich peří neneslo stopy po poškození popruhy. To byla dobrá zpráva. Přístroje dopadly o něco hůře. Většinu z nich poznamenal papouščí zobák. Žádný ale nebyl vážně poškozený a všechny stále fungovaly.
Nasbíraná data prozradila, kdy ptáci letěli a kdy chodili po zemi, kde hledají potravu a kde hnízdí. Z dat vědci vyčetli i to, kdy keové navštěvovali oblíbené horské vyhlídky, aby se tam setkali s turisty. To vše jsou údaje velmi důležité pro ochranu těchto ohrožených ptáků. Odborníci se shodují, že za úspěch vděčí Dennis a jeho tým důmyslné konstrukci batůžku pro GPS.
„Sledování papoušků pomocí elektronických zařízení naráželo dlouho na velké problémy. Výsledky Dennisova týmu přinášejí do výzkumu těchto ptáků zásadní průlom.“ konstatuje například australský odborník na dálkové sledování živočichů Hamish Campbell z University of New England.
Zdroj: The Auk: Ornithological Advances, University of Auckland, ČSO
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka