Pandemie možná přinese konec open space i odchod lidí na venkov, říká architekt Lukeš

19. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03776295.jpeg

Pandemie koronaviru zasáhla mnoho oblastí lidského života. A podle architekta Zdeňka Lukeše se promítne i do architektury. „Ukazuje se, že to, co u nás většina lidí nenáviděla – open space kanceláře – je věc, která není úplně vhodná,“ říká v pořadu Osobnost Plus.

„Ukazuje se, že část práce se dá dělat doma a na část se třeba mohou lidé střídat. Nepotřebují tak velké prostory, firma může ušetřit obrovské finanční prostředky. Určitě to promluví i do toho, jak se budou navrhovat další kancelářské provozy. A možná to bude konec open space kanceláří,“ míní historik architektury a vysokoškolský pedagog.  

Zdeněk Lukeš

To by mohlo zasáhnout i domácí zázemí lidí. „Lidé budou potřebovat doma nějaké soukromí, oddělený prostor, kde nebude nikdo rušit a kde budou moct pracovat. A třeba i nějaké technické vybavení, které do teď nepotřebovali,“ dodává v pořadu Osobnost Plus.

Posílí podle něj také současný trend minimalismu v architektuře. „Mluvím o té kvalitní architektuře. Jsou to takové asketické prostory. Luxusní interiéry s obrovskými skleněnými stěnami, s minimalistickým vybavením, s obrovskou televizí a sedací soupravou. Ale jinak z toho vymizely knihovny, obrázky… Ty prostory jsou čím dál neosobnější, ale z hlediska hygienického je jejich údržba daleko lepší,“ vysvětluje.

Návrat do přírody

Jedním z nových trendů může podle architekta Lukeše být i odchod části lidí z měst směrem na venkov. „Aby lidé více času trávili v přírodě, budou i odolnější a dětem se tam bude více líbit. Možná nebudou muset už tak často chodit do školy. Určitě je záležitost s koronavirem velký vpád do všeho, co nás obklopuje a přinese to nějaké změny,“ míní.

Čtěte také

Lukeš připomíná, že řada věcí z modernistické architektury byla vlastně přímým důsledkem strachu z nemoci.

„Ta vlna přišla především ve druhé polovině devatenáctého století. Jedno z center byla Anglie. Možná už předtím, v době kolem francouzské revoluce, vznikaly modely utopických měst, kde je nějaká symbióza s přírodou, ale která mají přesná uspořádání, třeba geometrická. Na těchto principech byl třeba vystavěn i Washington,“ připomíná a pokračuje:

„Tyto myšlenky osvícenství potom pokračovaly dál. V Anglii bylo velké hnutí, jehož cílem byl právě návrat do přírody a řešit města. Protože britská průmyslová centra byla pro život příšerná."

V té době se přišlo s tématem zahradních měst. „My to v malém máme třeba na Ořechovce nebo na Hanspaulce v Praze. Stavěly se domečky, častokrát řadové s nějakými zahrádkami, tak, aby si to mohli dovolit třeba i chudší lidé. V tom hledali spásu moderní doby. Podařilo se jim to samozřejmě jen částečně, protože je to drahá záležitost,“ soudí architekt.

Úžasná setkání na Hradě

Lukeš už třicet let působí na Pražském hradě. V devadesátých letech tam provázel desítky politiků i významné lidi ze showbyznysu, například Rolling Stones, Lou Reeda, Bruce Springsteena či Joan Baezovou. Rád na to vzpomíná, říká na Plusu.  

Čtěte také

„Byla to úžasná setkání. A zdaleka nejen s umělci a s politiky, ale jezdili tam také slavní světoví filozofové, spisovatelé. Všichni se chtěli sejít s Václavem Havlem, chtěli vidět, v jakém prostředí se pohybuje. A sám Havel přišel s tím, co se nikde moc nedělalo, že když někdo přijede na Hrad, tak bychom mu všechno měli ukázat. Pokud bude mít zájem,“ připomíná architekt a přidává vzpomínku:

„Joan Baezová ve všech nádherných sálech, kterými jsme procházeli, zkoušela akustiku a začala tam zpívat. Nebo Bruce Springsteen, který byl strašně fajn, se ptal na domeček, kde je prodejna Výboru dobré vůle Olgy Havlové, že by to rád viděl a něco si tam koupil.“

Se Zemanem jsem se nikdy nesetkal

V současné době má Lukeš na starosti dozor nad rekonstrukcemi některých staveb v areálu Pražského hradu, kde probíhá 25 rekonstrukcí.

„Jsou tam čtyři kolegové, já se starám hlavně o modernější architekturu. Dělám vlastně jakýsi památkový dohled za Pražský hrad,“ vysvětluje.

Čtěte také

S prezidentem Milošem Zemanem se osobně ale nikdy nesetkal. „Nad architektonickými úpravami jsme se vůbec nescházeli. Myslím si, že Václav Havel v tomto byl naprosto výjimečný, protože se vždy zajímal o architekturu,“ soudí.

V současné době ale podle něj probíhá na Hradě mnohem víc stavebních prací než za Václava Havla. „Protože za Havla jsme nikdy neměli dost peněz. Poslanci rozpočet vždy seškrtali. Dnes je situace lepší a Pražský hrad si na sebe dovede i dost peněz vydělat,“ připomíná architekt a historik architektury Zdeněk Lukeš.

Celý rozhovor Barbory Tachecí se Zdeňkem Lukešem si můžete poslechnout ze záznamu.

autoři: Barbora Tachecí , kbr
Spustit audio

Související