Otevřené Portugalsko

Rozhodnutí Portugalců liberalizovat pracovní trh má ovšem pro nás hodnotu symbolickou. Jejich ministr nám přijel říct, že v jeho zemi je teplo, disponuje plážemi, vůči cizincům že jsou tam lidé přátelští a mezi řádky z toho vyznělo, že Portugalsko patří k zemím, kde jsme vítáni jako Evropané se vším všudy místními Evropany. Už od vstupu do EU jsme takto vnímáni v Británii, Irsku a Švédsku a nyní nás vedle Portugalců míní plně akceptovat ještě Španělé a Finové. Naproti tomu naši bezprostřední sousedé, Němci a Rakušané, u výjimky z volného pohybu pracovní síly pro nové členy Unie nadále zůstávají.

Strach z invaze Čechů, kteří by Němce připravili o práci, je spíše psychologického rázu, než reálným nebezpečím. Z našeho pohledu je ta ochrana pracovního trhu poněkud trapná a z Němců a Rakušanů činí méně suverénní Evropany, než jakými jsou zmínění Portugalci. Někdo by měl našim sousedům citlivě naznačit, že s každou další zemí, která liberalizuje svůj pracovní trh, se jejich pozice stává více směšnou. Co jsme bezprostředně po vstupu do Unie vnímali jako svého druhu diskriminaci, stává se dnes politikou, nad kterou spíše jenom kroutíme hlavou, krčíme rameny a zvedáme obočí. Trend je jasný. Své pracovní trhy zřejmě brzy otevřou Řekové, po nich Nizozemsko a Dánsko a pozvolna se přidá Francie.