Osvobození Osvětimi: Konec hrůzy, pokračování boje o přežití

29. leden 2025

Největší audioportál na českém internetu

Vězni osvobození v Osvětimi v lednu 1945 | Foto: akg-images / Profimedia

Poslechněte si Hlasy paměti, tentokrát o osvobození Osvětimi

Když Rudá armáda 27. ledna 1945 vstoupila do vyhlazovacího tábora Osvětimi, otevřel se před ní tragický pohled. Mezi dřevěnými baráky v blátě a zbytcích sněhu se potácelo 7 tisíc zesláblých a nemocných lidí, které nacisté nemohli vyhnat na pochody smrti a nestihli je zavraždit v plynových komorách. Podcast Hlasy paměti se tentokrát věnuje osvobození nejhrůznější nacistické továrny na smrt.

„Němci se velmi snažili, aby nezůstali žádní svědci toho, co se v Osvětimi dělo. To je pravděpodobně hlavní důvod, proč vyhnali většinu vězňů na takzvané pochody smrti. Myslím, že to bylo asi 60 tisíc lidí,“ vysvětluje dokumentarista Adam Drda poslední dny vyhlazovacího tábora Osvětim.

Připravili: Lucie Kocová, Adam Drda
Dramaturgie: Lucie Korcová
Hudba: Matěj Kroupa
Premiéra: 29. 1. 2025
Kreativní producent: Vojtěch Koval

„A těch 7 tisíc lidí, kteří v táboře zůstali, mělo být povražděno. Takže tam zůstali lidé, kteří většinou byli ve zbědovaném stavu, nebo měli zvláštní intuici, že je lepší zůstat než odejít. Ti lidé ale neměli co jíst, žili v nepředstavitelných poměrech, bylo minus 20 stupňů. A myslím, že pro většinu z nich, když viděli první sovětský vojáky, nenastala nijak velká euforie.“

Koncentrační tábor Osvětim

Síla bojovat

Osvětim byl komplex celkem tří koncentračních a vyhlazovacích táborů. Jako první v roce 1940 vznikl Auschwitz I, kmenový tábor s cihlovými baráky a kovovou bránou s cynickým nápisem Arbeit Macht Frei.

Čtěte také

O rok později byl vystavěn Auschwitz-Birkenau neboli Osvětim Březinka – obrovský lágr se dvěma krematorii a plynovými komorami. Právě sem mířily transporty s Židy z celé Evropy.

Auschwitz III pak znamenal průmyslovou výrobu a fabriky, kde vězni pracovali.

„Od Osvětimi I do Březinky jsou to zhruba 3 kilometry. Když jsem tam před pár lety byla, šla jsem to pěšky. A už když se člověk blíží k tomu táboru, který většina lidí zná z různých dokumentárních filmů, kde jsou ty strážní věže a ostnaté dráty, tak už na něj padá tíseň,“ popisuje novinářka Lucie Korcová.

„Byla jsem tam v srpnu, měla jsem na sobě skoro zimní bundu, a přesto jsem se třásla zimou. Je to místo, kde se neustále žene ledový vítr, kde je ti nepříjemně, kde se na té planině opravdu nemáš kam schovat. A když tam člověk přijede a prochází se mezi těmi baráky, ještě víc mu dochází, že absolutně nechápe, kde ti lidé v sobě našli sílu vůbec s tím vším bojovat.“

Osvětim

Poslední Němec v Birkenau

S likvidací vyhlazovacího tábora začali nacisté už v létě 1944, kdy se Rudá armáda přiblížila na vzdálenost pouhých 200 kilometrů od Osvětimi. Masové vraždění pokračovalo až do podzimu. V listopadu se krematoria zastavila, 20. a 26. ledna 1945 je nacisté vyhodili do povětří a většina dozorců tábor opustila.

Čtěte také

„Koukám z okna a najednou vidím – to bylo dopoledne 27. ledna – německého vojáka. Všechno bylo zasněžené a ten voják jede sám. Spěchal, ale už nemohl utíkat. Skoro bych řekl, že spěchal na Západ,“ vzpomínal Tomáš Radil. Na začátku roku 1945 mu bylo 14 let.

„Zavolal jsem druhého chlapce a říkám mu: ‚Podívej se na toho Němce. Co kdybychom tady měli flintu, tak ho zastřelíme?‘ A on říká: Ne, my bychom po něm nestříleli. Proč bychom ho stříleli? My jsme Židé, my nestřílíme lidi.‘ A tak jsem viděl posledního utíkajícího Němce v Birkenau. To byla moje historická role.“

Jak vypadal návrat českých vězňů z koncentračních táborů? Poslechněte si nový díl podcastu Hlasy paměti s Lucií Korcovou a Adamem Drdou. Další epizoda vyjde za 14 dní.

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.