Drážďany 1945. Ohnivé peklo přineslo smrt, ale i nečekanou záchranu
Tři dny a tři noci hořely Drážďany poté, co spojenecké americké a britské jednotky provedly vzdušný útok na hlavní město Saska. 13. až 15. února 1945 ve čtyřech náletech shodilo téměř 1300 bombardérů na Drážďany přes 3900 tun výbušných a zápalných pum. Ohnivá bouře zničila 6,5 kilometrů čtverečních především v historickém centru města. Počet obětí se odhaduje na 25 tisíc lidí.
„Byla to celá obrovská řada, jedno letadlo vedle druhého. Přiletěly asi doprostřed a už to začalo padat,“ vzpomínala pro Paměť národa Anna Pokorná.
Za války byla v Německu nuceně nasazená. „Slyšeli jsme obrovské dunění a najednou vytryskly ze všech stran ohně. Tak jsem si říkala: To je bombardování. Nestačily ani zavýt sirény.“
Bombardování Drážďan je dodnes považováno za jeden z nejkontroverznějších vojenských útoků druhé světové války. Po jejím skončení se otevřela diskuze, jak moc byl podobný úder potřeba ve chvíli, kdy už bylo Německo na kolenou. V té době navíc městem proudily tisíce uprchlíků.
„Myslím, že tato debata je velice důležitá pro lidstvo jako takové, aby se poučilo, že světové války jsou něco nepředstavitelného,“ upozorňuje ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa. „Ty záběry, které obletěly svět – záběry nejen hořícího města a trosek, ale těch tisíců spálených lidských ostatků – samozřejmě nikoho nemůžou nechat chladným.“
Drážďany byly považovány nejen za kulturní a průmyslové centrum, ale šlo také o důležitý komunikační uzel. Cílem spojeneckých náletů proto bylo zasáhnout jejich infrastrukturu a demoralizovat německé obyvatelstvo.
Přestože se bombardování Drážďan stalo symbolem utrpení civilistů, pro některé české vlastence tehdy znamenalo naději na záchranu.
Jedním z nich byl Jan Maryška, který se krátce po německé okupaci zbytku Československa v březnu 1939 zapojil do odboje. Na začátku podzimu 1942 ho ale dopadlo gestapo a v prosinci 1944 byl převezen do Drážďan a odsouzen k trestu smrti. Zatímco čekal na vykonání rozsudku, přišly únorové nálety spojenců. Jedna z bomb poškodila i věznici, kde byl Jan Maryška.
Jak vzpomínají na bombardování Drážďan Češi, kteří ho zažili? A jak se město po válce proměnilo? Poslechněte si nový díl Hlasů paměti s Lucií Korcovou a Mikulášem Kroupou.
Celý pořad najedete v audiozáznamu. Nová epizoda vychází každých 14 dní. Přihlaste se k odběru, ať vám neuteče žádný díl!
Související
-
Jedna z nejspornějších akcí Spojenců 2. světové války. Drážďany si připomínají 80 let od bombardování
Nálety na město nebyly nejhorší počtem obětí ani množstvím zničených objektů, ale koncentrací pum shozených na civilisty. A historikové se dodnes nemůžou shodnout, jestli mělo vojenský smysl.
-
Zakopávala jsem o části těl, říká žena, která přežila bombardování Drážďan
Před 70 lety se Drážďany proměnily během jediné noci v hromadu sutin. Město přestalo v noci ze 13. na 14. února de facto existovat. Během náletů britských a amerických bombardérů zemřelo podle odhadů historiků kolem 25 tisíc lidí. Málem mezi nimi mohla být i tehdy 14letá Ursula Elsnerová.
-
„Jako by se člověk najednou ocitl ve válečném filmu.“ Vzpomínky na bombardování Prahy 14. února 1945
Na Popeleční středu 14. února 1945 bombardovaly americké vzdušné síly Prahu, tehdy centrum protektorátu Čechy a Morava. Brzy od té události uplyne 80 let.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
