Drážďany 1945. Ohnivé peklo přineslo smrt, ale i nečekanou záchranu

„Byla to celá obrovská řada, jedno letadlo vedle druhého. Přiletěly asi doprostřed a už to začalo padat,“ vzpomínala pro Paměť národa Anna Pokorná.

Za války byla v Německu nuceně nasazená. „Slyšeli jsme obrovské dunění a najednou vytryskly ze všech stran ohně. Tak jsem si říkala: To je bombardování. Nestačily ani zavýt sirény.“

Bombardování Drážďan je dodnes považováno za jeden z nejkontroverznějších vojenských útoků druhé světové války. Po jejím skončení se otevřela diskuze, jak moc byl podobný úder potřeba ve chvíli, kdy už bylo Německo na kolenou. V té době navíc městem proudily tisíce uprchlíků.

„Myslím, že tato debata je velice důležitá pro lidstvo jako takové, aby se poučilo, že světové války jsou něco nepředstavitelného,“ upozorňuje ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa. „Ty záběry, které obletěly svět – záběry nejen hořícího města a trosek, ale těch tisíců spálených lidských ostatků – samozřejmě nikoho nemůžou nechat chladným.“

Drážďany byly považovány nejen za kulturní a průmyslové centrum, ale šlo také o důležitý komunikační uzel. Cílem spojeneckých náletů proto bylo zasáhnout jejich infrastrukturu a demoralizovat německé obyvatelstvo.

Přestože se bombardování Drážďan stalo symbolem utrpení civilistů, pro některé české vlastence tehdy znamenalo naději na záchranu.

Jedním z nich byl Jan Maryška, který se krátce po německé okupaci zbytku Československa v březnu 1939 zapojil do odboje. Na začátku podzimu 1942 ho ale dopadlo gestapo a v prosinci 1944 byl převezen do Drážďan a odsouzen k trestu smrti. Zatímco čekal na vykonání rozsudku, přišly únorové nálety spojenců. Jedna z bomb poškodila i věznici, kde byl Jan Maryška.

Jak vzpomínají na bombardování Drážďan Češi, kteří ho zažili? A jak se město po válce proměnilo? Poslechněte si nový díl Hlasů paměti s Lucií Korcovou a Mikulášem Kroupou.

Celý pořad najedete v audiozáznamu. Nová epizoda vychází každých 14 dní. Přihlaste se k odběru, ať vám neuteče žádný díl!