Cílem bylo přežít. Přežili jsme a najednou jsme nevěděli, co máme dělat, říká Tomáš Radil

„Ta radost po osvobození, která byla dána endogenními opiáty, které tělo vyloučí do krve, a chvíli je člověk hrozně šťastný, ale netrvá déle než hodiny nebo dny. Potom přišla deprese, která trvala dlouho a u některýchl lidí až do smrti,“ dodává a vysvětluje situaci po konci války:

„Nebylo to tak, že osvobození začali jásat. Travalo to chvíli, ta radost. Ale pak byli smutní. Z toho, že museli znova přebudovat celý život a že nemohli zapomenout, že větší část jejich rodiny zabili v lágru. Tyto zkušenosti jim změnili svět. Dívali se na něj pak už navždy jinak.“

Hrůzná pravda se musí podávat do lžičkách. Jinak je to nesnesitelné.Tomáš Radil

Dělat patnáctitetého

„Po válce jsem začal zase chodit do školy. Byl jsem úplně jiný, po monoho let jsem byl dospělejší než dospělí v tom městě. Jejich chování a celá škola mně připadaly jako hraní si malých dětí, včetně profesora. Byl pro mě dítě. Trvalo mně dlouho, než jsem se dokázal přizpůsobit. Abych zase dělal toho patnáctiletého. Ale vždycky jsem ho už jen dělal. Už jsem patnáctiletým nikdy skutečně nebyl," vede posluchače do narušené doby svého dospívání Tomáš Hradil.

Mengele byl jen dítětem svého prostředí

„Na Mengelem nebylo vidět, že je zvíře. Nemáme dost genetické paměti,k terá by nám stačila k životu ve společnosti. Velmi záleží na tom, a přišel jsem na to až nedávno ve zralém věku, jaké člověka obklopuje prostředí. Když šel Mengele jako chlapec do Hitlerjugend a i ve škole do něj hučeli, myslel, že dělá správnou věc, že je to historická nutnost, kterou musí udělat.

Nyní je to také tak. Máme Jižní a Severní Koreu. Tito lidé jsou geneticky i vůbec naprosto identičtí, ale sociální kultura, v níž vyrostla Severní Korea, vytvořila úplně jiné lidi, než jsou v Jižní. A na sociální kultuře strašně moc záleží. Nacisté na to zkušeností přišli a věděli, že když vyvinou velké usilí, udělají z člověka, co chtějí. Mengele byl jen dítětem sociálního prostředí, ve kterém vyrostl,“ říká Tomáš Radil, který stál doktoru SS přezdívanému Anděl smrti jako chlapec tváří v tvář.