Fascinuje mě divák, který je skoro na dotek. Velké divadlo je mi vzdálenější, říká Milan Hein

8. duben 2018
Milan Hein

„Je to opravdu nejslastnější část mého života,“ říká o současnosti herec, moderátor a majitel divadla Ungelt Milan Hein. „Bude mně letos dvaasedmdesát a žil jsem většinu svého života v socialistické éře. A tehdy jsme se za to, že jsme homosexuálové, hluboce styděli. Většinou jsme to kamuflovali, tu lépe, tu hůře. A pak se časy změnily a člověk se nadechl,“ dodává nedělní host Barbory Tachecí a Osobnosti Plus.

„Považoval jsem za velké štěstí, že je tu dnes šance dokonce i legalizovat svazky stejného pohlaví,“ hovoří Hein o své zkušenosti s mírou společenského zrovnoprávnění LGBT komunity u nás. „To jsem přivítal a zaregistroval jsem se. Nicméně například můj partner, který je o třicet let mladší, to vidí zcela jinak. Považuje tento proces za krutou diskriminaci.

Dohodl se se ženou, že se rozvedou, a myslel, že pak uzavře nové manželství. A ejhle, stát mu to nedovolil. Ptal se mě: copak jsem jiný člověk? Jsem horší? Jsem pořád stejný občan. Platím daně, respektuji právní řád této země, proč nemám tedy stejná práva? Proč nemůžu uzavřít manželství?“ popisuje šéf Ungeltu generační rozdíl sebeuvědomění.


Divadelní publicista, herec, moderátor a podnikatel Milan Hein se narodil 13. srpna 1946 v Hranicích. Koncem 60. let studoval obor Žurnalistika na Univerzitě Karlově, svá studia však nedokončil. S moderováním a konferováním začínal už v 60. letech, později spolupracoval při uvádění různých pořadů Československé televize. Od roku 1995 je majitelem, dramaturgem a provozovatelem pražského Divadla Ungelt.

Když se hnuly ledy, Heine

S moderátorkou se vrací do období, kdy zakládal Divadlo Ungelt, a vzpomíná, co ho k tomu vedlo. Poté, co prošel několika oblastními divadly, se během angažmá v Kladně zamiloval do malého klubového divadélka. „Tam jsem zjistil, že mě fascinuje divák, který je skoro na dotek. Velké divadlo, a tak to vnímám dodnes, je mi vzdálenější.

Nejsem tudíž smutný, že nehraji v Divadle na Vinohradech nebo v Národním divadle. Ocením dobré představení, ale nezbavím se pocitu, že přihlížím něčemu, co mi tam secvičili,“ uvádí herec, který o sobě rád mluví ve třetí osobě, a v tomto duchu pokračuje: „A Hein se zamiloval do toho malého divadla a řekl si, když se hnuly ledy, Heine, ty by sis takové divadlo, ve kterém je ti nejlépe, mohl vlastně otevřít.“


Věrnost střední a mladší generace herců vůči jednomu divadlu už dnes nelze očekávat.Milan Hein

Vliv miloše Kopeckého

Téměř anekdotě se pak podobá historka o tom, jak se podařilo rozběhnout divadlo i finančně, díky publikaci, kterou Milan Hein vydal a byla velmi úspěšná a prodávaná. „Poslyště, vždyť jsme oba Židi,“ vzpomíná principál na slova Miloše Kopeckého, se kterým nejprve natočil třídílný seriál Co za to stálo... a později vydal i knižní verzi tohoto projektu.

„Proč by na tom měl vydělávat někdo jinej? Miloš Kopecký je jeden, to se bude dobře prodávat,“ cituje host Barbory Tachecí dále Miloše Kopeckého a dodává: „A tak jsem si vyřídil živnostenský list s tím, že budu ještě vydavatel. Prodalo se toho přes 200 000 výtisků!“

Nesu pomyslnou štafetu

Ke svému židovskému původu se vrací při zmínce o rodinné fotografii, která visí v jeho pracovně. Jsou na ní příbuzní, kteří všichni skončili tragicky během II. světové války. „To už se změnit nedá a je pro mě nemyslitelné, jak se to mohlo vůbec přihodit. Občas ale vnímám signály a za mého života jsem už zaznamenal, že člověk někdy chápe, jak se to mohlo přihodit.

Jakákoli nevraživost, kterou někdo podněcuje, může k takovým zrůdným koncům dospět. Pro mě je ale povzbudivé, že se na ty tváře na fotografii dívám a dokážu si smutek přetavit v pocit vděčnosti, že já tu mohu být. Že za celou rodinu držím štafetový kolík v ruce a je na mně, kam s ním doběhnu. To mě povzbuzuje,“ uzavírá Milan Hein.

Jaký předmět, který tam naleznete dodnes, věnoval divadlu Ungelt herec Miloš Kopecký při jeho slavnostním otevření? A jaká slova dal do vínku jeho zakladateli Milanovi Heinovi? Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí.>>
Spustit audio
autoři: Barbora Tachecí, Kateřina Chvátalová