Osudy židovského fotbalu

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Židovský turnaj v kopané, Berlín 1937
0:00
/
0:00

Vývoj sportovních židovských klubů, zejména fotbalových, byl vázán na politicko-společenské klima. Zásadní změnu do života, postavení Židů a jejich práv vnesl rok 1848.

Mohli pracovat ve veřejných úřadech, školách, byla zrušena ghetta, familianský zákon o používání výhradně německých jmen a příjmení. Plnou rovnoprávnost Židé získali formálně až v roce 1867 vyhlášením prosincové ústavy, kdy jim bylo přiznáno státní občanství, politická a občanská rovnost před zákonem. Mohli provozovat živnosti, stěhovat se, volit a sportovat.

Židovský turnaj v kopané, Berlín 1937

Na aktivity Židů v oblasti tělovýchovy a sportu mělo vliv sionistické hnutí. Podnět na zakládání klubů vznesl na II. sionistickém kongresu ve Vídni v roce 1898 židovský lékař Max Nordau, jeden z nejvlivnějších představitelů hnutí 19. století, autor knihy Degenerace (Degeneration,1892), který poukázal na význam fyzických aktivit Židů.

Původním modelem ideálu hrdiny byl židovský pionýr kultivující půdu – halutz, poté ho nahradil sabra –  žid žijící v Palestině ve 20. a 30. letech a nakonec Izraelec – udatný armádní bojovník. Všechny tři příklady jsou výsledkem sionistického projektu formování těla, vázané na teritoriální i tělesné hranice.

Na konci 19. století vlivem sionistického hnutí vznikají židovské kluby a sportovní organizace. Židé se až do konce 19. století neidentifikovali jako samostatná národnost, ale po skončení první světové války po vzniku Československa získali status národnostní menšiny s právem na autonomní vývoj ve všech oblastech společenského života, tedy i sportu. Představitelé sportu nepřijali zásadní teritoriální členění, ale uplatnili právě princip národnostního rozdělení.

Židovské sportovní kluby nevznikaly jen z popudu sionistů, ale rovněž německých nacionalistů či socialistů. V novém státě československém založili sionisté Židovský výbor mládeže pro tělesnou péči. Spojení tzv. žida sportovce a poctivého občana asociovalo nový směr. Sportovní klub Makabi, zastřešující celou řadu židovských sportovních klubů, udržoval neutrální pozici k židovským sportovním organizacím, jakými byly: Hagibor (Hrdina), Makabi (Juda Makabejský), Hakoach (Síla).

Jak to bylo s fotbalem?

Se vznikem Československa se logicky situace změnila. Český footballový svaz (1901) se přejmenoval na Československý footballový svaz (1921), německá menšina si založila svaz vlastní Deutscher Fussballverband für Böhmen und Mähren (1919), Maďaři založili Magyar Labdarúk Szövetsége (1922) a Poláci Zwiazek Polskich klubow Sportowych Czechoslowacii (1922).

O samostatný židovský fotbalový svaz se zasloužili především představitelé makabejského hnutí. Některé archiválie uvádějí datum vzniku 21. listopad 1920, kdy se jednalo o sjezd židovských tělovýchovných a sportovních organizací a spolků. Žádost o ustanovení svazu byla podána až 21. února 1921 na Zemské politické správě v Praze. Dne 12. května 1921 Ministerstvo vnitra vzalo na vědomí a potvrdilo vznik nového vrcholového fotbalového orgánu židovské menšiny. Na ustavující schůzi svazu se dne 3. července 1921 sešli v Brně zástupci 21 fotbalových klubů, kteří si za prvního předsedu zvolili Oskara Kaminského a za místopředsedu diplomata, aktivistu JUDr. Egona Šterna.

Svaz se členil na pět žup, v Čechách (Praha) na felech Bohemia,  na Jižní Moravě (Brno) – felech  Moravia  Zefonith ve Silesia. Na Slovensku felech Slovakia (Bratislava) a Podkarpatská župa se sídlem v Košicích na felech Zakarpatij. Židovský fotbalový svaz měl v roce 1922 –1654 členů ve 44 klubech. V čele svazu byl předseda (našij), který byl zároveň jednatelem. Místopředseda vykonával ještě funkci svazového kapitána (Madrid hameschakin veomanuth).  Mezi významné funkcionáře ŽFS patřili například Braun Bruno, Fischl Rudolf, Friedman František, JUDr. Justic Eugen, Steiner Ludwig či Taussig Arnošt. Někteří z nich zahynuli v koncentračních táborech.

O osudu židovských fotbalových klubů a sportovců v pořadu Historie Plus hovoří Lubomír Král.

Spustit audio
autor: Lenka Kopecká

Odebírat podcast

Související