Holokaust – vzpomínky těch, kteří přežili
Archiv Českého rozhlasu obsahuje poměrně velké množství nahrávek výpovědí vězňů z nacistických koncentračních táborů.
Nemalá část z nich je však buď úplně či částečně natolik technicky nekvalitní, že je pro vysílání bohužel nepoužitelná.
Výpovědi je možno časově rozdělit do tří skupin. První z nich jsou nahrávky z roku 1945 – často plné emocí, kdy syrově zachycené vyprávění ještě čerstvých zkušeností představuje hlavní rozměr výpovědi.
Druhý okruh tvoří nahrávky pořízené v 60. letech, hlavní část z nich představují snímky z památníku Terezín – a právě zde je nejvíc úplně či částečně nepoužitelných záznamů. Nicméně to, co použitelné je, představuje velmi důležitou vrstvu výpovědí, které jsou vnitřně zpracované a právě díky jisté racionalizaci získávají velmi silný náboj.
Třetí kategorií jsou nahrávky pořízené počátkem 90. let – nevelké množství vězňů, kteří se dožili této doby a byli schopni zásadním způsobem vypovídat, určitě dodalo moment většího časového odstupu i hlubších reflexí.
Popis plynových komor
V pořadu zazní ukázky ze všech tří uvedených okruhů. Z těsně poválečných nahrávek jsme vybrali úryvky ze svědectví Václava Mareše, které bylo natočeno 2. září 1945 – rozhovor v tomto případě vedl zkušený rozhlasový reportér Josef Cincibus.
Zazní zde mimo jiné popis plynových komor. Další poválečná výpověď, ze které jsme čerpali (popis tzv. židovské neděle v Terezíně), pochází od politického vězně Kubáta – jeho křestní jméno se v rozhlasovém archivu nedochovalo.
Nahrávky z 60. let reprezentuje ukázka z vyprávění Richarda Glazara (natočeného v roce 1965), kterému se zdařil útěk z nechvalně známého vyhlazovacího tábora Treblinka. Později na toto téma vydal knihu Treblinka, slovo jak z dětské říkanky.
Dále pak úryvky z vyprávění Filipa Műllera o pobytu v koncentračním táboře Osvětim a o svědecké výpovědi před západoněmeckým soudem s válečnými zločinci. Tato nahrávka pochází z 19. listopadu 1964.
Z nahrávek pořízených počátkem 90. let jsme vybrali ukázky z obsáhlé výpovědi politického vězně Oty Krause, autora a spoluautora několika knih o holokaustu (Továrna na smrt, Noc a mlha, Jsem zdráv a daří se mi dobře).
V pořadu je také použita ukázka z osobitého pořadu Československého rozhlasu z roku 1963, ve které zazní hlas nacistického válečného zločince Adolfa Eichmanna.
Související
-
Slovenské národní povstání ve vzpomínkách i v přímém přenosu
Podpora povstání na Slovensku nebyla „většinová“ – a ne všichni povstalci snili o „jednotné“ republice, jakou měli před rokem 1939.
-
Pražské povstání zkrátilo boje v Evropě nejméně o týden aneb Když přijel ruský válec
Postup spojeneckých vojsk, zprávy o německé kapitulaci a smrt Adolfa Hitlera – právě tyto momenty byly patrně hlavní pohnutkou povstání, které vypuklo na mnoha místech.
-
Vznik Protektorátu Čechy a Morava aneb Hra se slovenskou kartou
Druhá československá republika neexistovala ani půl roku, přesto se během této krátké doby výrazně zhoršily poměry ve všech oblastech společenského života.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka