Osobně bych byl pro ekonomické sankce proti Turkům, přiznává poprvé šéf diplomacie Petříček

22. říjen 2019

Dělá Evropa dost pro ukončení vojenské turecké invaze na sever Sýrie směřované proti Kurdům? Ministr zahraničí za ČSSD Tomáš Petříček by byl pro tvrdší postup EU. 

Čtěte také

Evropská unie opětovně vyzvala Turecko k zastavení jednostranné vojenské akce na severovýchodě Sýrie. Evropa odsuzuje kroky Turecka a vyzývá je k diplomatickým jednáním. Kromě pětidenního příměří, které ale téměř nikdo nedodržuje, se nestalo nic.

„Kromě střetu na severovýchodě Sýrie čelíme i dalšímu problému s Tureckem – nelegální těžbě v kyperských vodách. V tomto jsme jasně reagovali. Je tam přijatý sankční režim a snažíme se použít všechny ekonomické nástroje, které máme, jak tlačit na Ankaru, aby v obou případech ukončila jednostranné nelegitimní kroky a přistoupila k jednání,“ říká ministr Petříček v Interview Plus.

Sankce?

„Přijali jsme sankce vůči Turecku, i v reakci na aktivity na Kypru, teď bude otázka, jak je budeme dál naplňovat,“ dodává.

Důležitý je prý i zákaz vývozu zbraní, „což je silný signál, že nechceme, aby evropské zbraně byly použity v bojích. Je třeba dál hledat podporu, aby se (celá věc) dál řešila na úrovni OSN. Taky to byly evropské státy, které toto téma tlačily na Radě bezpečnosti.“    

Čtěte také

Sankce, které by reagovaly na útoky proti Kurdům, ale (zatím) schváleny nebyly. „Nicméně jsem přesvědčený, že bychom měli dál zvyšovat tlak na Turecko. Pokud neukončí vojenské operace, neomezí další šíření konfliktu, a to i vzhledem k dopadům na civilní obyvatelstvo.“ 

Podle ministra se ale situace dál vyvíjí, kdy Turci avizovali přijetí příměří, probíhají jednání se Spojenými státy, ale i s Ruskem. „Jediné, co mohu říct, že z celé situace nejvíc těží Ruská federace a její spojenec v Damašku.“

„Osobně bych byl pro další ekonomický tlak na Turecko. Nicméně musel by být jednomyslně schválený EU… Já osobně bych pro sankce byl,“ přiznává poprvé Petříček.

Na otázku, jestli tento postup navrhne na Radě ministrů, v Interview Plus odpovídá: „Jsem v kontaktu s našimi partnery v EU o tom, jak dál postupovat. Taky jsem chtěl, aby (vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku) Federica Mogheriniová jednala s tureckou stranou a nás pak informovala o tom, jak se Unii daří diplomatická podpora řešení konfliktu.“

Kurdy podporujeme stále

Česko podle Petříčka Kurdy stále podporuje, zároveň i naše země chce (dlouhodobě) politické řešení konfliktu. Jen pak se prý EU může podílet i na obnově válkou zničené Sýrie.

Čtěte také

Z kurdské strany zaznívají hlasy, podle kterých je Západ nechal na holičkách.

„Vnímám to jako strategickou chybu ze strany Spojených států, které předem avizovaly stahování svých vojáků. Popravdě řečeno, my jsme se ze Sýrie vyklidili ve chvíli, kdy byl zahájen politický proces směřující ke vzniku (a přijetí) nové syrské ústavy. Ta by totiž umožnila překonat ten letitý konflikt. Takže pro nás je teď důležité pokračovat v těchto snahách, zejména na půdě OSN.“ 

Co pak šéf diplomacie říká na vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO), který na sociálních sítích (ještě před začátkem invaze) vyjádřil podporu zemí V4 snaze tureckého prezidenta Recepa Erdogana přesídlit syrské uprchlíky na sever Sýrie?   

Babiš, Zeman vs. Turecko

„Premiér to s námi předem nekonzultoval. Jsem přesvědčen, že bychom podobné jednostranné kroky podporovat neměli. Mohou totiž podkopávat mezinárodní politický proces.“

Premiér ale podporuje hledání cesty k návratu syrských uprchlíků, které pro země jako je Turecko, Jordánsko nebo Libye představují velkou zátěž. „Nechci dál komentovat vyjádření premiéra. Opakovaně se vyjádřil ve prospěch společné evropské pozice a stejně hovořil i na evropské půdě, kde se jasně vymezil proti vojenským operacím.“

Prezident Miloš Zeman pak Turky a jejich invazi dokonce označil za válečný zločin. „Takové výroky musíme mít dobře podložené. Osobně nemám žádné důkazy o válečných zločinech. Ale to, že Turecko porušilo mezinárodní právo, je zřejmé,“ dodává Tomáš Petříček.

Jak komentuje rozbouřené vztahy mezi Prahou a Čínou? A jak brexit? Poslechněte si v audiozáznamu Interview Plus. Ptal se Michael Rozsypal.   

Spustit audio

Související