Oslavovali diktátory i hodnoty totalit. Ve 20. století se umělci dávali do služeb ideologiím
Velký básník vysvětluje, proč napsal poému o jednom z nejkrvavějších světových diktátorů. Talentovaný prozaik informuje veřejnost o ideologickém zázemí svého režimně konformního a hojně oceňovaného románu. Výborná herečka se svěřuje, odkud čerpá inspiraci... Umělci ve službách ideologií adorují veršem, prózou i hudbou jak hodnoty totalitních států, tak i jejich představitele. Výběr z těchto děl připravil Pavel Hlavatý. Kontext citovaných úryvků je dotvářen dobovými záznamy.
Zazní také – ve verších skvělého českého básníka – oslava poprav. Jako kontrapunkt také uslyšíte, jak se čeští spisovatelé jako celek, a to hned po konci druhé světové války, vyrovnávali se služebností některých autorů vůči nacistické ideologii a režimu.
Čtěte také
V ukázkách z rozhlasového archivu zazní umělecká díla, rozhovory a vzpomínky, které jsou doplněny nově natočenými pasážemi z dalších uměleckých děl a úryvky z odborné a memoárové literatury.
Umělci, z jejichž děl uslyšíte v Tématu Plus ilustrační ukázky, patří z velké většiny k těm hodnotným – minimálně částí svého díla. Přesto jsou – pro úplnost i pobavení – vybrány i ukázky spíše obskurantní.
„Totalitní ideologie si dělají totální nárok na ovládání společnosti a soukromí jedinců. Motivace umělce k podpoře či dokonce službě byly rozmanité – od víry v doktrínu a vůdce po pragmatickou snahu mít možnost se prezentovat až po ekonomické zájmy a společenské výhody. A také jde o strach o svobodu či život svůj a blízkých,“ shrnuje různost motivací historik a filozof Petr Hlaváček.
Spolu s ním v Tématu Plus hovoří také literární historik Eduard Burget.
Jak a proč sloužili někteří umělci totalitním režimům a ideologiím, tedy nacismu, komunismu a fašismu? A proč totalitní ideologie umělce vůbec potřebovaly? Styděli se za svou službu alespoň někteří? A je ideologií také demokracie?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
