Opatrný zeměpis (1. díl): Kuba
Od roku 1959 přitahuje Kuba pozornost světa také díky tomu, že tam zvítězila revoluce, kterou vedl tehdy mladý právník Fidel Castro. Jeho militantní rétorika, která byla vlastní řadě lidí v Latinské Americe, se v případě Castra proměnila v realitu. Kam potom Kuba směřovala a jak to bude v této zemi vypadat v blízké budoucnosti?
To se dozvíte od iberoamerikanisty prof. Josefa Opatrného, který v deseti dílech seriálu Opatrný zeměpis shrnuje vývoj jednotlivých zemí Latinské Ameriky v posledních desetiletích.
Kuba:
Hlavní město: Havana (La Habana)
Poloha: asi 20°-23° s. š., 74°-85° z. d.
Rozloha: 110 861 km2
Počet obyvatel: 11 300 000
Hustota osídlení: 101 obyvatel/km2
Měna: kubánské peso (CUP)=100 centavů
Úřední jazyk: španělština
Politické uspořádání a ekonomika:
Od revoluce roku 1959 je Kuba socialistickým státem s politickým systémem jedné vedoucí strany. Parlament se skládá ze 601 členů Národního lidového kongresu, kteří jsou od roku 1993 už voleni přímo. Tento Národní lidový kongres zase určuje 31 členů Státní rady. Obchodní zisky po rozpadu východního bloku a SSSR klesly o tři čtvrtiny, proto je i díky embargu USA Kuba nucená provádět změny směrem ke kapitalismu. Cukr i tabák ale podléhají výkyvům ve sklizni, problém je i s novými stroji na výrobu a přístroji pro obyvatele. Rychlým tempem se rozvíjí jenom cestovní ruch, ze kterého plyne nejvíce deviz.
Obyvatelstvo:
Sedm z deseti Kubánců má bělošský, tedy kreolský původ, kromě těchto potomků většinou španělských dobyvatelů zde žijí taky mestici a mulati, 12 % tvoří černošská populace. Negramotných není víc než 4 % populace, nejčastěji na zemědělském venkově. 440 000 Kubánců taky ale žije v exilu přímo v Miami na Floridě, ostatní utečenci jinde. Když byla roku v ústavě zakotvena náboženská svoboda, zjistilo se, že občané bez vyznání a ateisté navzdory propagandě tvoří jen 10 % obyvatelstva, přičemž se 40 % Kubánců oficiálně hlásí ke katolickému vyznání.
Prof. PhDr. Josef Opatrný ( 1945 ) je vedoucím Střediska ibero-amerických studií FFUK, členem mnoha odborných a vědeckých společností (mimo jiné i členem Klubu autorů literatury faktu). Je autorem odborných publikací věnovaných především problematice formování moderních národů na americkém kontinentě, vztahům Spojených států amerických a Latinské Ameriky a vztahům české společnosti a hispánského světa. Za tuto činnost mu udělil v roce 2003 španělský král Juan Carlos prestižní řád Isabely Katolické. Je hrdým otcem a dědečkem.
Další díly seriálu Opatrný zeměpis najdete zde. Vysíláme jej každou středu v magazínu o světě Sedmý světadíl.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
