Ondřej Vaculík: Svobodná Ukrajina

17. únor 2022

Je správné, že naši představitelé povětšině vyjadřují solidaritu Ukrajině. Ta o svou emancipaci a svrchovanost usiluje už od roku 2013 – protesty na Majdanu proti proruskému režimu Viktora Janukoviče máme v paměti. Oficiální podporu Ukrajině vyjadřuje i pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) jako reprezentant Paktu svobodných měst, v němž je kromě Prahy, Bratislavy, Budapešti a Varšavy i dalších dvacet měst z Evropy i mimo ni.

K situaci na Ukrajině také řekl: „Kyjev musí zůstat svobodnou metropolí a baštou demokracie v regionu. Členská města Paktu s Kyjevem sdílí stejné hodnoty a cíle a jsou také domovem mnoha ukrajinských krajanů – jenom v Praze jich podle ministerstva vnitra žije zhruba 70 tisíc.“

Čtěte také

Dodejme, že kromě toho je naše hospodářství, zejména stavební průmysl, závislý na práci a výkonech zejména Ukrajinců, ovšem i jiných příslušníků cizích států. Nebýt Ukrajinců, které potkáváme v supermarketech, jak si večer ještě v montérkách nakupují základní potraviny, možná ráno ani nerozsvítíme.

To je však jenom část pravdy, protože většina u nás pracujících Ukrajinců jsou Rusíni z Podkarpatské Rusi, tedy nejzápadnější části Ukrajiny. Mají svůj jazyk, například vyslovují hlásku „h“. Z Kyjeva do Užhorodu je velice daleko a postavení Rusínů v rámci Ukrajiny není rovnoprávné. Z hlediska Kyjeva jsou za Karpaty, na Zakarpatské Ukrajině, na výspě geografické, ale i ekonomické. Také proto jich u nás tolik pracuje.

Podkarpatská Rus

Rusíni, povětšině řecko-katolického obřadu, o svou autonomii usilují historicky; získali ji po 1. světové válce, kdy Podkarpatská Rus se stala součástí Československa, ale úplně spokojeni s ní nebyli. Přesto to bylo pro ně nejpříznivější období.

Čtěte také

Vyhlášení nezávislé republiky Karpatská Ukrajina 15. března 1939 bylo pro ně tragické: Trvala toliko tři dny a skončila vpádem maďarské armády a následnou okupací.

Ani rozporuplnému představiteli Ukrajinského národního hnutí Stepanu Banderovi se nepodařilo Ukrajinu vyvázat z područí Sovětského svazu a zlepšit podmínky Rusínů. Jeho povstalecký boj byl provázen genocidou zejména Poláků.

Po roce 1990 přijal Václav Havel delegaci Rusínů žádajících o opětovné připojení Podkarpatské Rusi k Československu. Havel na to nijak nereagoval, neboť vzápětí se Československo rozpadlo a hlavně proruské vedení Ukrajiny by to nikdy nepřipustilo.

Ondřej Vaculík

A to je další důvod, proč je třeba podporovat svobodnou Ukrajinu – pokud zůstane v područí Moskvy, nemůže se ani zlepšit situace na Podkarpatské Rusi, která je od Moskvy ještě mnohem dále než od Kyjeva, a to nejen geograficky.

Autor je spisovatel a komunální politik, starosta obce Hořovice

autor: Ondřej Vaculík
Spustit audio

Více z pořadu