Ondřej Vaculík: Slibuji vám
Dochází k tomu pravidelně po každé výměně vlády, po střídání vrchnosti v nejvyšších státních institucích a také ve veřejné správě krajů či větších měst. Nová politická garnitura téměř vždy cítí nutnost vyměnit náměstky, ředitele odborů a výše postavené úředníky. A jen někdy je to ze závažných důvodů, jindy politik cítí spíše pudovou potřebu očisty.
Tak například nový ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) kancelář po Aleně Schillerové (ANO) nechal i vymalovat a vyklidit z úřadu vše, co ji nějak připomínalo. Chybělo jenom vysíření. A přitom konkrétně bývalá ministryně Schillerová státnímu rozpočtu docela rozuměla, pouze sloužila pochybné politice nedobrého hospodáře.
Čtěte také
Ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) okamžitě odvolal ředitele Lesů ČR Josefa Vojáčka, ministryně Jana Černochová (ODS) zase ředitele Vojenských lesů a statků Petra Krále, údajně kvůli manažerskému pochybení. To je pochopitelně možné, na druhé straně to lze říci vždy o každém manažerovi.
Nemluvě o Vítu Rakušanovi (STAN), jenž ještě před svým jmenováním ministrem vnitra naznačil policejnímu prezidentu Janu Švejdarovi, že jeho setrvání ve funkci je nežádoucí.
Zklamal jen málokdo
Mnozí vysoce postavení úředníci opouštějí svá místa sami, dříve než budou odejiti pro nesplnění nesplnitelných úkolů. Noví lidé vyklidí jejich šuplíky, takže ve skartovačce skončí i projekty, na nichž se mnoho let pracovalo, aniž by je někdo odborně vyhodnotil, posoudil. Leckde se vskutku začíná znovu a hlavně jinak, takříkajíc od čistého stolu.
Čtěte také
A přitom, jak víme, vlaky vždycky musí jezdit po kolejích, na platy učitelů či valorizaci důchodů také musí být vždycky a uzavřené smlouvy se rovněž musí plnit. Na jedné straně jsou odvážné proklamace politiků například ohledně šetření peněz ve státní správě, na druhé straně pak reálné možnosti.
A tak po každých volbách přibude kolem nás uražených a ponížených lidí, kteří jako odborníci museli vypadnout z nějaké pozice, přestože svědomitě pracovali. Zatrpklí lidé, zklamáni poměry, pak mají sklony volit krajní pravici či levici.
Když v roce 1918 vznikla naše republika, nebylo možné všechny rakousko-uherské úředníky vyházet, žádní jiní, mocnářstvím nepoznamenaní, ani nebyli. Traduje se, jak tehdejší ministr vnitra Antonín Švehla objížděl hejtmanství, jejichž úředníky si nechal nastoupit, a ti mu rukoudáním slibovali, že tak dobře, jako sloužili Rakousku-Uhersku, budou nyní sloužit Československu, a pokud možno ještě lépe. Zklamal jenom málokdo a byrokratické soukolí se stalo spolehlivou silou při budování státu.
Možná by se Zbyněk Stanjura, elektrotechnik, o něco podobného mohl pokusit i s paní Schillerovou. Její zkušenosti by mohly být k užitku.
Autor je spisovatel a komunální politik
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
