Ondřej Vaculík: Poučení z krizového vývoje

5. září 2024

Když v lednu 1968 se reformní komunisté odhodlali Antonína Novotného zbavit funkce prvního tajemníka ÚV KSČ – a pak také ho sesadit i z funkce prezidenta –, obávali se, co na to řekne Brežněv, protože i o tom rozhodovala Moskva. Tehdy Brežněv prohlásil onu známou větu: „Éto vaše dielo“. Brežněv totiž Novotného jako Chruščovova oblíbence neměl rád.

A tím byla cesta k tzv. pražskému jaru a obrodnému procesu otevřena. Netrvala dlouho, pouze do 21. srpna 1968, kdy ji ukončila okupace vojsky Varšavské smlouvy.

Čtěte také

Podepsání moskevského protokolu o tak zvané bratrské pomoci jsme měli za zradu našich představitelů, s výjimkou člena ÚV KSČ Františka Kriegla, který nepodepsal. Tehdy se nám zdálo, že to pouze Brežněv se zbláznil a vzývali jsme Lenina, aby se vzbudil.

Mohli jsme se snad domnívat, že kdyby naši představitelé nepodepsali, Brežněv by strčil lejstra do aktovky a řekl: „Da, éto vaše dielo?“ Co by se asi stalo? K jakému násilí by mohlo dojít, si umíme představit asi až dneska, po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, i když maďarské události z roku 1956 ještě byly živé. 

Čtěte také

I po srpnové okupaci, i přes tuto zkušenost náš vztah k Rusku zůstal sentimentální. Viníkem naší okupace nebylo Rusko, ale Moskva a její zkostnatělá komunistická, bolševická ideologie. A tento omyl mnozí podnes nepřehodnotili, takže silnější Evropu a její sjednocení považují za škodlivé v obavě, aby neutrpěly naše národní zájmy. Jaké vlastně jsou? 

Panevropská unie

Snahy o sjednocení Evropy mají bohatou historii. Už od roku 1922 Richard Mikuláš hrabě Coudenhove-Kalergi prosazoval novou ideu Panevropské unie, která má zmírnit hrozbu 2. světové války.

Čtěte také

Pro tuto myšlenku získal významné osobnosti a politiky, také Tomáše Garigua Masaryka, který byl příznivcem federativního uspořádání. Hrabě Coudenhove–Kalergi, žijící na zámku v Poběžovicích, se také pak stal prvním prezidentem Mezinárodní panevropské unie.

Panevropská unie se sice neprosadila kvůli asi svému poněkud Rakousko-uherskému půdorysu a později kvůli 2. světové válce, ale stala se úhelným kamenem naší Evropské unie.

O Rusku Coudenhove-Kalergi napsal: „Dějiny staví Evropu před rozhodnutí, buď se povznese nad národní nepřátelství a sjednotí se do státního společenství, nebo padne za oběť ruské dobyvačnosti. Ruský imperialismus je daný jednou provždy, v okamžiku, kdy se mu naskytne možnost podřídit si Evropu, Rusko tuto možnost uskuteční, ať už bude rudé či bílé.“

Ondřej Vaculík

Dále napsal: „Spolek s Ruskem směřuje k válce, spolek evropský k míru. Že ruská spojenecká politika ústí do rudé nebo bílé diktatury, evropská do demokracie.“

K tomu netřeba nic dodávat.

Autor je spisovatel

autor: Ondřej Vaculík
Spustit audio