Libor Dvořák: Tři postsovětští poutníci do Unie
Ukrajinský prezident Zelenskyj v Bruselu hned v úvodu jednání podepsal s vrcholnými představiteli Unie Michelem a von der Leyenovou dohodu o další evropské pomoci Ukrajině, zejména pokud jde o zbrojní dodávky, přípravu mužstva, odminovávání terénu a také o přímou spolupráci v oblasti obranného průmyslu.
Čtěte také
Podobné smlouvy Ukrajina už v nedávné minulosti podepsala i s některými členskými zeměmi NATO, ale rozdíl mezi tímto dokumentem a nimi spočívá v tom, že v nejnovějším textu není ani zmínky o příštím členství Ukrajiny v EU – hlavně proto, že podobné smlouvy Unie podepsala jak s mimoblokovými členskými státy jako Rakousko či Irsko, tak s Maďarskem, které s vojenskou podporou Ukrajiny nesouhlasí. Ukrajinský sen o členství v EU do roku 2030 je přesto zase o něco reálnější.
Další vstup do EU pro Moldavsko i Gruzii?
Podobná jednání jako ve čtvrtek Ukrajinu na půdě EU čekají i Moldavsko, ruskou agresí zatím nepostižené, ale přesto reálně ohrožené.
Čtěte také
Unijní orgány bezesporu vezmou v potaz nejenom nevyjasněné otázky územní celistvosti kandidáta (tenhle problém se ovšem týká rovněž jak Ukrajiny, tak i dalšího unijního čekatele Gruzii), ale i fatální rozdělení moldavské společnosti na proruský a proevropský segment.
Jenže tyto moldavské nesnáze jsou nesrovnatelné s aktuálními svízeli Gruzie, která se kandidátského statusu dočkala teprve loni v prosinci. V závěrečném dokumentu ze čtvrtečního unijního summitu je na zakavkazskou zemi pamatováno zmínkou, že by měla „změnit současný domácí politický kurs, protože ten cestu Gruzie do EU ohrožuje a de facto vede k zastavení vstupního procesu“.
Podobné varování ostatně před pár dny vyslovil i šéf unijní diplomacie Josep Borrel. Gruzínský parlament přitom právě v době konání summitu v prvním čtení přijal další tzv. ruský zákon – o zákazu LGBT propagandy.
Noví postsovětští poutníci do Unie jsou tedy tři, ovšem jejich vyhlídky na příští členství se od sebe významně, ba diametrálně liší.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
