Ondřej Vaculík: O úloze státu

5. říjen 2023

Netroufal bych si o tom mluvit, kdyby to nenapsala spisovatelka a publicistka Alena Wagnerová v časopise Listy číslo 3. Připomíná, že vláda měla mít odvahu k efektivnímu zdanění zisků nejbohatších, třeba miliardářů. Podle mého měla zavést tzv. progresivní daň. Nejde ani o to, kolik by to státu vyneslo, ale o projev solidarity. Nestalo se.

Proto Alena Wagnerová přichází s myšlenkou, že máme právo se o to „zasadit i podpisovou výzvou českým miliardářům, aby v této situaci vládě svými peněžními dary jako občané republiky a členové národa dobrovolně pomohli“.

Čtěte také

Napadá mě otázka, jak by na to naši miliardáři asi reagovali a proč na to vlastně nepřišli sami? Nejde asi o lakotu, hlavní problém možná tkví v našem vztahu ke státu. Voliči příliš ztotožňují vládnoucí garnituru se státem, a protože vláda podle silné opozice nám toliko škodí, škodí nám i stát a jeho správa nekoná, co má konat, tedy neřeší naše problémy.

Vinu nesou také někteří politici, jimž nejde o prospěch a prestiž státu, ale o slávu a prospěch vlastní a o moc nad lidmi. Podle mého v poslední době jsou toliko dva předsedové vlád, pro něž stát je důležitější než vlastní kariéra. To byl Bohuslav Sobotka a jeví se tak i Petr Fiala. Obávám se ale, že s odpovědností vůči státu se nepojí úspěšná politika. A to ani zleva, ani zprava.

Drahocenný útvar

Například, co se posud nikomu nepodařilo vyřešit, je důstojné existenční minimum pro nejpotřebnější občany, pro naše chudé. Zacílit účinnou sociální podporu na ně by znamenalo popudit si proti sobě většinovou společnost a prohrát volby.

Čtěte také

Proč, netřeba rozvádět, proto raději se udrobuje skoro všem. Vzhledem k tomu kupodivu pravicová versus levicová politika nejsou si svým výkonem tak vzdáleny, jak by se zdálo. Jsou pod stejným tlakem populistů. Stát však není ta či ona strana nebo vláda.

Úloha státu tkví také v tom, že se nevměšuje do našich záležitostí a můžeme si svobodně rozhodovat o svém vzdělání, povolání, můžeme svobodně podnikat, cestovat, mluvit i psát. K přednostem státu patří také to, že umožňuje demonstrovat, a to i dosti nevybíravými prostředky, v Moskvě by to nebylo možné.

Ondřej Vaculík

Připomínáme si 85. výročí od podpisu mnichovské dohody. Rázem jsme se tehdy ocitli uprostřed nepřátelského území, a to nejen vinou Německa. Rozebírali nás také Maďaři, Poláci. 15. března 1939 jsme přestali existovat.

I v té souvislosti mě napadá, že stát s demokratickým režimem je velice drahocenný útvar – pomáhejme mu. A to je výzva, společně s Alenou Wagnerovou, i k našim miliardářům.

Autor je spisovatel

autor: Ondřej Vaculík
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.