Ondřej Soukup: Stopa wagnerovců v Africe
Posledních devět let je Kreml velmi aktivní v Africe. Natolik, že ruská média nadšeně hovoří o velkolepém návratu Moskvy na černý kontinent v duchu Sovětského svazu. Je to značně nadsazené, na africkou politiku dob SSSR, kdy Kreml financoval nejrůznější místní režimy, současné Rusko nemá dost prostředků. Nicméně nejpozději od roku 2014 je v Africe Moskva velmi aktivní. Není to náhodou, bylo to totiž po anexi Krymu a zavedení prvních sankcí proti Putinovu režimu.
Kreml tím dával najevo, že na názoru Západu mu nezáleží a dokáže si nacházet i jiné partnery. Celé to zapadalo do rétoriky o novém multipolárním uspořádání světa. Nejrůznější smlouvy jsou podepisovány jako na běžícím pásu. Byť některé vypadají poněkud kuriózně, jako například smlouvy se Sierra Leone, Togem nebo Zimbabwe o spolupráci ve sféře nešíření kosmických zbraní.
Čtěte také
Od konce června má ale Kreml problém. Jedním z jeho hlavních vlivových prostředků v Africe totiž byl Jevgenij Prigožin a jeho Wagnerova skupina. Tu si většina lidí spojuje kromě Ukrajiny hlavně s dlouholetým působením v Sýrii. Jenže ve skutečnosti jsou Prigožinovi lidé aktivní ve třinácti afrických zemích, od Lýbie po Madagaskar. Nejvíce se mluví o vojenské přítomnosti.
Wagnerovi žoldáci jsou v Mali, Středoafrické republice, Súdánu, Mozambiku a Lýbii. Většinou jsou zde jako instruktoři pro výcvik místních armád, ale třeba v Lýbii bojují na straně polního maršála Chalífy Haftára proti mezinárodně uznané vládě v Tripolisu, ve Středoafrické republice se zapojují do boje proti místním povstalcům, a dokonce do své jednotky verbují i místní obyvatele.
Nedělají to přirozeně zadarmo, platí jim přijímající vlády, a to nejen v hotovosti. V Sýrii získaly Prigožinovy společnosti podíly na ropných polích, ve Středoafrické republice zase kontrolují důl Ndassima, který má zásoby zlata v hodnotě jedné miliardy dolarů. A přirozeně se to neobešlo i bez zapojení do nelegální těžby diamantů, obvyklého způsobu financování občanských válek.
Wagner, Mozart nebo Beethoven
Ale existuje i třetí sféra, kde je muž, svého času přezdívaný Putinův kuchař, aktivní. Poprvé se o Jevgeniji Prigožinovi mluvilo v souvislosti s jeho fabrikou trollů a zasahováním do amerických prezidentských voleb.
Čtěte také
Tyto služby nabízí i africkým autokratům. Jeho političtí konzultanti působili ve třinácti afrických zemích, kde se snažili pomlouvat politické oponenty na sociálních sítích nebo organizovali zájezdy údajných volebních pozorovatelů z Ruska a Evropy, kteří nikoliv překvapivě vždy říkali, že volby byly férové a místní vojenská junta má podporu většiny obyvatel.
Jenže poté, co se Jevgeniji Prigožinovi nepodařil pokus o vojenský převrat v Rusku samotném, či co to vlastně bylo, budoucnost afrických projektů je nejistá. Kreml údajně již kontaktoval africké vlády a ujistil je, že nic se nemění a převezme kontrolu nad wagnerovci. Jeden z afrických lídrů prohlásil, že dohodu má s Kremlem a je mu úplně jedno, jestli mu Moskva bude posílat skupinu Wagner, Mozart nebo Beethoven.
Jenže jak upozorňují komentátoři, kteří se na rozdíl ode mne skutečně vyznají v africké politice, Kreml vždy vystupoval v Africe jako alternativa Západu a částečně i Číně. Tedy že vás nebudeme unavovat řečmi o lidských právech, demokracii ani nebudeme chtít jako Číňané ovládnout vaši ekonomiku (přinejmenším ne celou).
Místo toho se podívejte, že i autoritářský režim může víceméně v poklidu existovat v podmínkách konfliktu se Západem. Některé věci nechceme dělat pod vlastní vlajkou, takže vám posíláme skupinu Wagnera, která s námi oficiálně nemá nic společného. Jenže teď ten stejný Jevgenij Prigožin zahájil vzpouru vůči svému chlebodárci. To asi není úplně nejlepší reklama pro Moskvu.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
