Ondřej Soukup: Jak se mění vztah Rusů k válce
Od začátku ruského vpádu na Ukrajinu uběhl již celý rok. Původní plán Kremlu obsadit Kyjev během maximálně jednoho týdne a dosáhnout hranic s Polskem během tří týdnů vzal za své hned během prvních dnů. Ruské ztráty se pohybují od nejkonzervativnějších odhadů 35 tisíc po ty odvážnější, hovořící o 140 tisících padlých a těžce zraněných.
Ať již je tomu jakkoliv, jedná se jednoznačně o největší ztráty ruské armády od druhé světové války.
Čtěte také
Přesto údaje sociologů, včetně těch nezávislých, hovoří o tom, že podpora války je v ruské společnosti stále většinová. Už není na úrovni 85 procent z prvních týdnů, ale stále kolem 60 procent Rusů prohlašuje, že podporuje Kreml v jeho rozhodnutí na Ukrajinu zaútočit. A co hůře, ta zhruba čtvrtina dotázaných, která válku odmítá, je tvořená v drtivé většině lidmi, kteří ještě před vpádem odmítali režim Vladimira Putina. A dokonce asi pět procent z nich dnes válku podporuje.
Přitom podle ředitele sociologického Levada centra Denise Volkova jestřábů, kteří chtějí jen bezvýhradné vítězství, je jen asi 15 až 20 procent. Zbytek má k válce výhrady, ale stejně má nejrůznější důvody, proč Putina v jeho rozhodnutí podporovat.
Statistika padlých
Určitá část dotázaných tvrdí, že přece v Kremlu nesedí žádní hlupáci a vědí něco, co nevíme my. Tudíž patrně válka byla nevyhnutelná. A ještě ke všemu my s tím nemůžeme nic dělat, Kreml nás stejně nebude poslouchat a jediným výsledkem bude, že skončíme ve vězení.
Čtěte také
Další skupina tvrdí, že možná to byla chyba, ale když už jsme ve válce, tak musíme podporovat vlastní stát a naše lidi, protože jsou naši. Opačný přístup by pro tyto lidi zaváněl vlastizradou. Nikoliv málo respondentů říká, že protože ve válce už zahynulo tolik Ukrajinců a tolik měst bylo zničeno, tak dlouhodobý mír s Ukrajinou stejně není možný. Proto je nezbytné Ukrajinu porazit a okupovat, aby hrozba pomsty byla odstraněna. Může to znít absurdně, ale takové názory zastává asi deset procent dotázaných.
Nic na tom nemění ani ztráty ruských vojáků na Ukrajině. Částečnou odpověď, proč tomu tak je, nabízí statistika padlých, které se podařilo ověřit novinářům z ruské redakce BBC a projektu Mediazona. Napočítali 15 tisíc 136 vojáků, jejichž smrt se dostala do veřejného prostoru a dala se ověřit. Což je přirozeně jen vrchol ledovce, hlavně o vojácích z vesnic nebo malých měst ví jen jejich blízcí a sousedé.
Databáze ukazuje, že většina padlých je právě odtud. Z ani ne milionového Burjatska padlo 452 lidí, zatímco ze zhruba dvanáctimilonové Moskvy jen 98. Takže pokud jste mladík v Burjatsku, máte více než stonásobnou šanci, že zemřete na Ukrajině než váš vrstevník z ruského hlavního města.
Protestní nálady proti válce ale panují hlavně ve velkých městech s obyvatelstvem přes milion lidí. Ty jsou ale válkou zasaženy nejméně. Nelze se zbavit pocitu, že to je vědomá politika Kremlu.
Autor je komentátor Hospodářských novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
