Ondřej Soukup: Drony nad Kremlem
V noci na středu dva drony zaútočily na Kreml, konkrétně na kupoli paláce Senátu, oficiální rezidence Vladimira Putina, na které vlaje obří ruská vlajka. Budova byla zjevně poškozena zcela minimálně. Což ale nevadilo Kremlu, aby prohlásil, že šlo o pokus o atentát na ruského prezidenta.
Následně si další politici už nebrali servítky. „Teroristický útok na prezidenta je útokem na Rusko,“ prohlásil předseda ruského parlamentu Vjačeslav Volodin. Řekl, že kyjevský režim je teroristický a „ohrožuje bezpečnost Ruska, Evropy a celého světa“.
Čtěte také
Poslanec Alexej Žuravljov vyzval k vybombardování centra Kyjeva, včetně parlamentu, kanceláře prezidenta a budovy generálního štábu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že Ukrajina bojuje na vlastním území, kde odráží ruskou agresi a nemá ani chuť, ani prostředky, aby útočila na Moskvu. Jeho poradce Myhajlo Podoljak obvinil Moskvu z toho, že útok zinscenovala. „Proč bychom to dělali? Z vojenského hlediska to nemá žádný smysl. Naopak to dává Rusku záminku pro teroristické útoky proti civilnímu obyvatelstvu,“ prohlásil Podoljak.
Rusko už použilo všechno
Čtěte také
Nemá cenu spekulovat o tom, čí to byly drony a jaký smysl měl jejich útok. Na to jednoduše nemáme dost věrohodných informací, zato spoustu nezodpovězených otázek.
Třeba jak se dva relativně nevelké drony vůbec dostaly nad Moskvu a jak překonaly protileteckou a radioelektronickou obranu. Už několik stovek metrů od Kremlu nefungují navigace, jak se o tom může přesvědčit každý řidič. Kromě toho je jasné, že o žádný pokus o atentát na Vladimira Putina nešlo. Už proto, že ruský prezident se v Kremlu objevuje jen sporadicky a rozhodně tam nenocuje.
Co je ale podstatné, jaká bude reakce Moskvy. Pokud se podíváte na ruské sociální sítě nebo na kanály v Telegramu, zcela tam převládá krvelačná rétorika. Britský odborník na Rusko Sam Greene se domnívá, že by se Kreml mohl pokusit využít útoku k větší válečné mobilizaci ruské společnosti.
Čtěte také
Sociologické průzkumy sice ukazují, že zhruba 60 procent Rusů válku podporuje, nicméně ta podpora je u většiny z nich dosti vlažná. Skutečných jestřábů je asi 15 procent.
Což Kremlu nestačí, už vzhledem k tomu, že kvůli velkým ztrátám bude ruská armáda muset nejspíše sáhnout k další vlně mobilizace. Což věru není populární. Jedna věc je nadávat z gauče na proradné Ukrajince a spiknutí Západu a jiná je riskovat život v zákopech někde na Donbasu. Už vzhledem k tomu, že žádný z rekrutů si nedělá iluze o možnosti rychlého vítězství nebo o způsobu ruského vedení války.
Jenže i zde mohou nastat problémy. Pokud se Kremlu skutečně povede vyvolat sjednocení společnosti kolem válečných jestřábů, očekávání budou velká. Už dnes vidíme rostoucí nespokojenost podporovatelů války s (z jejich hlediska) neuspokojivými výsledky války. Zatím jde ale o relativně nevelké procento, to ale může narůst.
Z pohledu Kremlu jde o problém. Na jednu stranu potřebujete vyvolat hurápatriotické nadšení, na druhou stranu pro jeho udržení potřebujete výsledky. A pravda je taková, že s výjimkou jaderných zbraní Rusko již na Ukrajině použilo prakticky všechny dostupné zbraně. Od hyperzvukových raket Kinžal po termobarické střely. A nic z toho nevedlo k úspěchu na frontě. Není důvod se domnívat, že by v budoucnu tomu mělo být jinak.
Nejhorší je, že to znamená, že budou nadále umírat ukrajinští civilisté. Ostatně hned pár hodin po útoku dronů na Kreml ruská armáda začala ostřelování Chersonu. Při útocích na jediný pracující supermarket, železniční nádraží a obytný dům zahynulo 21 lidí a dalších 48 jich bylo zraněno.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
