Ondřej Soukup: Docházejí Kremlu vojáci?
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno prohlásil, že v lednu tohoto roku padlo více ruských vojáků, než jich ruské úřady dokázaly naverbovat. Dával tím najevo, že Kremlu mohou v dohledné perspektivě dojít vojáci.
A to by ho mohlo donutit zastavit válku a souhlasit s uzavřením míru. Nová zpráva projektu, který počítá ruské ztráty, mu do určité míry dává za pravdu, současně ale ukazuje, že situace je o něco složitější a rozhodně ne tak optimistická.
Čtěte také
Od samotného počátku velké války novináři serveru Mediazona a ruské redakce BBC sestavují jmenný seznam všech padlých ruských vojáků. Hledají nekrology, oznámení na sociálních sítích, zmínky v regionálních médiích nebo dokonce fotografují na hřbitovech čerstvé náhrobky. Následně všechna jména ověřují, snaží se kontaktovat příbuzné či přátele, aby potvrdili identitu mrtvého vojáka.
V únoru letošního roku bylo takových lidí 200.186. Sami novináři odhadují, že se jim daří zjistit a ověřit zhruba 45 až 60 procent všech padlých ruských vojáků. Což by znamenalo, že reálný počet mrtvých je někde mezi třemi sty tisíci a 445 tisíci. Což je zcela děsivé číslo.
Jenže znamená to skutečně, že Rusku mohou vojáci dojít? Nikdo neví odkud Volodymyr Zelenskyj vzal čísla o tom, že v lednu letošního roku padlo více vojáků, než se do ruské armády nechalo naverbovat. Novináři sami říkají, že stále ještě zpracovávají a ověřují údaje z loňského roku.
Čtěte také
Byť říkají, že těch nezpracovaných údajů je asi o třetinu více než o rok předtím a tudíž lze s vysokou mírou pravděpodobnosti hovořit o tom, že loňský rok nehledě na počátek mírových jednání byl pro ruskou armádu nejkrvavějším od počátku velké války.
Což ukazuje na snahu Kremlu donutit Ukrajinu k míru nebo přímo na přesvědčení o své vojenské převaze a nevyhnutelném vítězství nehledě na příšerné ztráty, které si Ukrajina dovolit nemůže.
Nevidí jinou perspektivu – a takových má Putin dost
Z údajů, shromážděných investigativními novináři, také vyplývá, že drtivá většina padlých, jsou rekruti, kteří se nechali naverbovat po začátku velké války. Když pomineme trestance, pro které je to způsob jak se dostat z vězení, pocházejí většinou z těch nejchudších regionů a zjevně tak jdou bojovat kvůli finančním důvodům.
Čtěte také
Plat 200 tisíc rublů měsíčně, plus náborový příspěvek ve výši dvou milionů a více, je způsobem, jak se dostat z regionu, kde průměrný plat je kolem třiceti tisíc rublů, tedy asi devíti tisíc korun. Přitom ceny potravin jsou v zásadě srovnatelné s Českem.
Neplatí to ale stoprocentně. Třeba v Dagestánu, což je jedna z nejchudších republik Ruska, počet padlých v přepočtu na množství mužského obyvatelstva není zdaleka nejvyšší. Nejvíce padlých je totiž z regionů, jako je Burjatsko nebo Tuva.
Nejde jen o peníze. V těchto regionech totiž je také nejnižší očekávaný věk dožití. Takže spíše jde o to, že lidé, kteří vstupují do řad ruské armády, nevidí jinou perspektivu.
Ale také to znamená, že takových lidí má Vladimir Putin dost, nehledě na výroky ukrajinského prezidenta.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
