Ondřej Soukup: Den vítězství
Černo-oranžové svatojiřské stužky. Obří plakáty s hrdinnými rudoarmějci v typických přilbách a se samopalem, pověšeným přes hruď. Muzeální tanky T-34, rachotící po Rudém náměstí.
Takhle od roku 1995 vypadá v Rusku devátý květen. Den vítězství, jak se oficiálně jmenuje, je nezpochybnitelně nejdůležitějším ruským státním svátkem. Nebylo tomu tak ale vždy.
Čtěte také
V prvních desetiletích po válce se Den vítězství vůbec neslavil, devátý květen byl obyčejným pracovním dnem. Svátkem se stal až na dvacáté výročí konce druhé světové války v roce 1965. Ovšem vojenské přehlídky se konaly jen během kulatých výročí. Hlavním mottem oslav bylo heslo “už nikdy nedopustíme válku”.
K dalšímu posunu došlo po rozpadu Sovětského svazu. Zhroutila se komunistická ideologie a společnost zoufale hledala spojující myšlenku. Vítězství ve druhé světové válce se stalo právě takovým prvkem.
Na tom, že porazit Hitlera byla dobrá věc, se shodli komunisté s monarchisty, i pravoslavní s ateisty. Vojenská přehlídka se začala konat každý rok. Zdůrazňovalo se, že Sovětský svaz byl spojencem Západu a do značné míry Západ před Hitlerem zachránil.
Čtěte také
Na to navázal i Vladimir Putin po svém příchodu k moci v roce 2000. Jenže postupně se svátek měnil ve stále agresivnější. Už nešlo o připomínku obrovské tragédie a milionů mrtvých, ale o symbol vítězství státu.
Po ulicích ruských měst minimálně od roku 2010 počátkem května jezdila auta s nápisy “Na Berlín” nebo dokonce „Můžeme to zopakovat“. Přičemž to byla vědomá politika Kremlu.
Třeba svatojiřská stužka byla původně vymyšlena jako jakási obdoba vlčích máků, které v Británii lidé nosí na památku milionů vojáků, padlých v první světové válce. Iniciativu několika novinářů ovšem převzal stát a použil ji jako symbol anexe Krymu a rozpoutání války na Donbasu.
O vítězství nad nacismem vůbec nejde
Stejnou rétoriku Kreml využívá i během současné velké války na Ukrajině. Hlavním deklarovaným cílem takzvané zvláštní vojenské operace je denacifikace Ukrajiny. Což ve skutečnosti znamená obsazení země a zavedení okupační správy.
Kreml používá rétoriku, odkazující na vítězství nad nacismem, jenže o ně vůbec nejde. Utrpení a hrdinství sovětských vojáků ve druhé světové válce nemá nic společného se současnou agresí vůči Ukrajině a zločiny, kterých se tam ruští vojáci dopouštějí.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
