Expertka: Oslavy konce války Rusko spojovaly. Teď se Kreml bojí dronových útoků a lidé mají otázky
Na příští dny vyhlásilo Rusko příměří. V Moskvě se připravuje vojenská přehlídka na oslavu konce takzvané velké vlastenecké války v roce 1945. Jenže boje na Ukrajině už trvají déle než válka, na kterou byla navázána státní ideologie. „Rozkládá se konsensus. Najednou nad touto jednotou vyvstává otázka, jestli je ruské vedení stále v kontaktu se společností,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus Daniela Kolenovská z Katedry ruských a východoevropských studí Univerzity Karlovy.
Rusko čeká tradiční vojenská přehlídka na oslavu konce druhé světové války. Tentokrát ale Kreml přehlídku omezil a na sobotu oznámil jaderný test. Co to podle vás vypovídá o náladách v Kremlu?
Asi se můžeme shodnout na tom, že převládá strach. Májová přehlídka je středobodem aktuální ruské propagandy, ruské nacionalistické ideologie, kolem ní se vyvolávají sovětské sentimenty. V Kremlu teď asi panují obavy, že kdyby se přímo během ní měl evakuovat prezident Vladimir Putin, tak by to nevypadalo dobře.
Čtěte také
Omezení přehlídky jednoznačně pramení z obav o Putinovu bezpečnost. Ukrajinské dronové útoky jsou v poslední době úspěšné a právě z toho pramení ty obavy.
Stále je otázka, do jaké míry bude přehlídka redukována. Bude zřejmě redukována na pěší pochod a letadla, čili že tam nebude přítomná technika, jejíž přesun by vyžadoval nějaké soustředění a teoreticky i příležitost pro ukrajinské útoky.
Jednoznačně je to atmosféra strachu, obav z toho, co by se mohlo během přehlídky stát navzdory jednostranně vyhlášenému příměří.
Pokud jde o ten jaderný test, tak je to přeci jen nějaký pokus o eskalaci a demonstraci síly navzdory tomu, že se musí Rusko trochu uskromnit.
Delší než vlastenecká válka
Může dát ruský prezident Putin dál sázet na srovnávání ruské role v roce 1945 se současností?
V neprospěch mu hraje jedno nepříjemné číslo, které ale vnímá ruská veřejnost velmi silně. A to je počet dní, po které už je Rusko ve válce proti Ukrajině. Protože tento počet dní už přesáhl dobu, po kterou se Rusko, tedy Sovětský svaz, účastnil druhé světové války.
Čtěte také
Toto momentum bylo u ruské veřejnosti velice silně diskutováno. Uvažovalo se o tom, co to vlastně děláme, co to je. Vedla se debata, jestli jsme vůbec schopni vyjít z této války vítězně a uzavřít mír.
A dokáže se vůbec ještě ruská společnost po tolika letech současné války napojit na májové výročí?
Délka aktuálního konfliktu trochu rozkládá konsensus, který se kolem Dne vítězství a Pluku nesmrtelných ustálil v posledních dekádách.
Bývala to demonstrace, pochodovalo se pod svatojiřskou stuhou a lidé se čím dál víc ukazovali s propagandou využívanými portréty vlastních příbuzných, kteří zemřeli během druhé světové války.
To celé vytvářelo konsensus. Lidé uznávali, že tohle je aktivita, která jejich společnost spojuje. A protože takových aktivit – a ani otázek nebo témat – nebylo tolik, tak se této události účastnili a respektovali ji.
Čtěte také
Najednou nad touto jednotou a konsensem vyvstala otázka, jestli jsme tam, kde chceme být, a jestli je naše vedení stále v kontaktu s tím, co by společnost potřebovala. Protože na druhé straně se tu otevírá otázka nedostatku pracovní síly, nedostatku zdrojů pro rozvoj ekonomiky, je omezován internet, je limitován telefonní kontakt... Jako by si válka sahala pro obyčejného Rusa stále víc.
Je stále Kreml umírněný v náborech do armády přinejmenším ve velkých městech, aby si neznepřátelil veřejné mínění?
Je zajímavé sledovat rozdíly v průzkumech mezi státní agenturou VCIOM a kritickou Levadou, která se víc opírá o průzkum v regionech.
Podpora Vladimira Putina stále vypadá, že je v pořádku. Ve městech se zdá, že mu podpora klesá, že jeho kroky a také jeho nepřítomnost ve veřejném dění v poslední době, vede k tomu, že ti, kteří jsou v Rusku mocnější, mají lepší zaměstnání a více vydělávají, přestávají prezidenta podporovat.
Pořád je to ale jen rozdíl na úrovni sociologických průzkumů, které mají ve válce omezenou platnost a je potřeba je brát s rezervou.
Kdo mluví s Putinem
Co říkáte debatám o údajné oponentuře vůči Vladimiru Putinovi mezi některými ruskými špičkami? Téma otevřel například deník Kyiv Post.
Mluví se o tom, že v atmosféře strachu posilují silové složky a například FSB (tajná služba, pozn. red.) získává stále více pravomocí, v poslední také získala kontrolu nad ministerstvem digitalizace. Přebírá i kompetence jiných státních orgánů a tím se dostává do konfrontace s křídlem prezidentské administrativy.
Čtěte také
Sergej Kirijenko v poslední době vystupoval tak, že jsme byli všichni překvapení. Nebýval považován za liberála, ale přece jen hájil nějakou svobodu přístupu k internetu – nikoliv k tomu světovému, ale k ruskému ano – a k ruským chatovacím aplikacím.
Tím se dostával v této otázce do sporu právě se zájmy FSB, v jejíž prospěch jsou nyní distribuovány kompetence a pravomoce.
Je to tedy souboj o to, kdo bude mít přístup k Vladimiru Putinovi. Protože stejně jako za pandemie se jeho okruh zužuje a bude důležité sledovat, kdo Vladimiru Putinovi sděluje informace, kdo s ním diskutuje a kdo s ním bude v kontaktu při přijímání nějakých rozhodnutí.
Největší spekulace se vedou o tom, zda bude FSB natoli úspěšná, že dokáže dosáhnout i změny ruského premiéra.
Poslechněte si také rozhovor s Adamem Syberou, analytikem Kyiv Independent. Audio je nahoře.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
