Ondřej Neff: Nová kniha hmoty
Měl jsem tu o tom povídat už minulé pondělí, ale stalo se to v neděli jaksi po uzávěrce: firma Space X podnikla pátý pokusný let rakety Starship. Připomenu, že jde o supervýkonný kosmický stroj schopný vynést na oběžnou dráhu Země až sto tun nákladu. Konečný cíl všech těchto pokusů je návrat lidí na Měsíc.
Teď vám musí být jasné, proč tolik stojím o to, povyprávět o raketě Starship. O kolonizaci Měsíce jsem napsal šest knih, vysnil jsem na jeho povrchu město Arkádii. Takže co? Byl pokus z předminulé neděle krok k tomu, aby se moje Arkádie stala skutečností?
Čtěte také
Kdepak, nic takového. Přitom – pokus se povedl. Skvělé na něm bylo, že se první stupeň rakety v pořádku vrátil na rampu a dokonce přistál do něčeho, co se dá přirovnat k mámině náruči. V dohledné budoucnosti se počítá s tím, že bude moci po dvou dnech dalších příprav vyletět na novou misi.
Jenže ani tak skvělý pokrok nestačí k tomu, aby byl Měsíc takříkajíc na dosah ruky. V mých románech předpokládám cosi, čemu říkám Miagiho motor. Je to pohonná jednotka na principu dnes absolutně neznámém. Bude třeba otevřít úplně novou knihu tajemství přírody, bude třeba se podívat ještě do větších hloubek hmoty a energie.
Bez plamenných efektů
Musí dojít ne k zlepšení už zlepšeného. Musí dojít k něčemu absolutně novému. Asi tak, jako když se lidé učili v druhé polovině 19. století ovládat elektřinu a pak objevili rádiové vlny a začali se zabývat radioaktivitou a odtud šla cesta k nukleární fyzice.
Čtěte také
Kde je ta kniha, jak ji otevřít?
Právě to jsou otázky, na které nikdo nemá odpověď. Svým technickým instinktem, kterým se při psaní sci-fi příběhů nechávám vést, cítím, že v té knize je i řešení zapeklitého příběhu elektrických automobilů. Dostali jsme se do doby, kdy kličkujeme mezi nadšením a beznadějí.
Samo elektrické auto je super a lidi to vědí už déle než sto let. Problém jsou jeho baterie, tedy zase energetický zdroj. Ten musí být jiný, než co známe a platí to pro kosmickou loď stejně jako pro auto, motocykl nebo traktor. Jsem optimista a věřím, že se knihu tajemství hmoty podaří otevřít. Pak se s navazujícími vynálezy roztrhne pytel a změní se svět.
Než se to stane, můžeme se těšit pohledem na dílčí úspěchy, na zlepšování zlepšeného. Třeba na to, jak se 70metrové těleso těžké 400 tun pomaličku snáší do ocelové náruče startovací věže, nechá se obejmout a s úlevou klesne a pak zmizí oslnivý plamen raketového motoru.
Mimochodem, ten můj Miagiho motor bude absolutně tichý, bez plamenných efektů. Až jednou bude.
Autor je vydavatel internetového deníku Neviditelný pes
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
