Ondřej Neff: Nikdo nemeškej
Minulý týden jsme si připomněli 75. výročí vylodění Spojenců v Normandii.
Před lety jsem celé to vyloďovací pobřeží projel od Caen po Carentan. Blízko Carentan je pobřeží Omaha. Je slavné proto, že tam v rozmezí několika málo hodin padly čtyři a půl tisíce amerických vojáků. To je vcelku normální porce útoků Rudé armády.
Ondřej Neff: Cesta ke zcvoknutí

V uplynulém týdnu došlo k několika událostem, které naši sklenici vody pořádně rozbouřily. Audit Evropské unie stran dotací pro Agrofert.
Rozdíl je v tom, že Sovětský svaz měl vojenskou doktrínu založenou na principu mlýnku na maso, kdežto masakr Omahy byl výsledek špatně provedeného výsadku parašutistů. Tu Omahu jsem si prošel pěšky, od moře až na vrcholek.
Dole je pláž, koupali se tam lidé a děti plácaly bábovičky. Za silnicí je svah, docela mírný, porostlý křovím. Vylítly na mě husy a husák, pán hejna, mě chtěl štípnout. Ale neštípl, tuhle bitvu jsem vyhrál. Ale – žádná radost. Hrozně stísňující pocit jsem měl z toho místa.
Podobných dějů byla za tři čtvrtě století Evropa ušetřena, s výjimkou Jugoslávie a Ukrajiny, samozřejmě. Možná je nejvyšší čas na bitevní výročí zapomenout. Třeba se v roce 2044 žádný Den D slavit opravdu nebude.
Aby se to už nikdy neopakovalo
Hodně se mluví o tom, že Evropa ztratila schopnost bojovat. Evropské státy sice mají
Ondřej Neff: Doba strašení

Dumal jsem o nějakém společném, jednotícím prvku v těchto eurovolbách. Jistě jsou tu komické momenty. Především je to Británie, její účast země na odchodu.
vojáky, ale to jsou spíš speciální pořádkové sbory profesionálů, něco jako policie ve větším.
Žádný z nich by neobstál v mlýnku na maso na vyloďovacím pobřeží Omaha. Německá Luftwafe prý má čtyři letuschopné stíhačky. Americká armáda se před 75 lety probila přes pobřeží Omaha. Před pár dny ji vyřídila zácpa na dálnici D1 u Humpolce, tak se změnil svět.
Je to víc dobře, než jsme si schopni uvědomovat. Válčení, to je dnes cosi mimo reálné uvažování. Asi jako je kanibalismus vyloučen z normálu. Ale tak to nebylo vždycky! Ještě moje generace zažila hry na vojáky v duchu mobilizační písničky hola hola hej, nikdo nemeškej.
Myslím na ty padlé a myslím i na padlé obránce Atlantického valu na pobřeží Omaha. Nebyli to jenom Němci, prý tam zaslechli i češtinu. Mladí muži nahnaní svinským režimem na úplně zbytečnou smrt, i to je výsledek války.
Navštivte kterékoli bojiště, u nás třeba Alej mrtvých v lese Svíb nedaleko Hradce Králové. Celkem přes 40 tisíc mrtvých a nezvěstných bylo v této bitvě. Kdo dnes dovede přesně říct, kdo tu s kým bojoval a proč? Zbývá jen stísňující pocit a vroucí přání, aby se to už nikdy neopakovalo.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
-
Chalupa
Pavlína Křivánková -
Co život dal a vzal
Betty MacDonaldová -
PRAŽSKÉ JARO - PRAGUE SPRING FESTIVAL - GOLD EDITION vol. 7
Bedřich Smetana, Česká filharmonie, Wolfgang Sawallisch, Johannes Brahms, Pražský filharmonický sbor, Roberta Alexander, Thomas Allen, Lubomír Mátl, Erich Leinsdorf, Miroslav Mareš, Jaroslav Vašíček, Jan Málek, Zbyněk Matějů