Ondřej Neff: Letní politika
V horkém počasí působí příběh úředně puncované krasavice jako osvěžení. Jde o – a teď, jak to říct?
Dvacetiletá Kathy Zhu je původem z Číny. Může se ještě o americké občance říct, že je Číňanka? Nebyl by to příznak trestuhodného rasismu? Není to spíš Činoameričanka podle vzoru Afroameričanka? Toto důležité téma k vyřešení přenechám jiným.
Ondřej Neff: Staré bomby smrdí
Historicky vůbec první příspěvek do mého Neviditelného psa napsal před 23 lety Čechoaustralan George Švehla. Článek se jmenoval Staré bomby smrdí.
Tato Kathy Zhu se v Michiganu stala letošní misskou neboli královnou krásy. Dostala korunku, poblahopřáli, načež jí už druhý den titul sebrali. Měli k tomu dva důvody.
Někde na twitteru napsala, že podle statistik většinu vražd černochů páchají černoši. To je první zločin – nepřístojné použití pravdivé statistiky. Druhý zločin – prohlásila, že hidžáb není jenom módní doplněk, nýbrž je to nástroj útlaku žen.
Nechme černochy stranou. Statistika by asi ukázala, že většinu zavražděných bělochů zavraždili zase běloši. Ví se přece, že nejvíc se vraždí osoby blízké, ale to je opravdu nepodstatné. Zajímá mě ta věc s hidžábem a s oblékáním muslimských žen obecně.
Burkiny budí emoce
V soudobém horkém počasí mě občas trkne do očí debata o jiném druhu oděvu, o burkinách. To jsou ty celotělní chaláty určené ke koupání. Kdo se pozastavuje nad plavkami, které jsou těžké, vadí při pohybu a venku na suchu musí být ukrutně nepříjemné, ten je islamofob, a být islamofob, to je něco hodně blízké Hitlerovi. Přestože ten Hitlerův režim byl spíše islamofilní než islamofobní.
Ondřej Neff: Voda a dynamit
Život dovede připravit opravdu groteskní paradoxy. Příklad z minulého týdne: začalo se snad dokonce vážně mluvit o tom, že se ochrana vody má zakotvit v ústavě.
Jenže mně osobně jsou burkiny protivné tím, že ponižují ženu a nutí ji k něčemu, co by sotva udělala, kdyby nebyla pod společenským tlakem. Nikdo mě nepřesvědčí, že burkina je praktický a příjemný koupací oděv. A shodně s exkrálovnou krásy Kathy Zhu si myslím, že jde o nástroj útlaku žen. Tlak maskulinní společnosti honí ženu do vody za krajně nepříjemných podmínek.
Celá věc je ale složitější. Když se podíváte do Indie, zjistíte, že se tam lidé také koupají. Pro osvěžení a pro zábavu. Je to ale součást náboženských obřadů. V řece Ganze pak vidíte tisíce koupáčů. Mezi nimi velebně proplouvají mrtvé krávy a to ještě není to nejhorší, co tam plave.
Muži do vody skáčou nahoře bez. Ale ženy v bikinách tam opravdu, ale opravdu neuvidíte. Jsou oblečené od hlavy k patě. Jenomže se to nejmenuje burkina. Co do jména, řečeno s klasikem. Výsledek je stejný, žena se koupe zabalená do hnusných těžkých nepraktických hadrů.
Jenomže kvůli Indkám se nikdo nerozčiluje, kdežto burkiny budí emoce. Proč to tak je? Vysvětlení je zřejmě prosté. Indky lezou zamotané do hadrů do Gangy a ne do moře na pláži na Azurovém pobřeží.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
